Facebook Email
Aktuálně:
Vichr Herwart

Diesel a jádro – jak to spolu souvisí?

V posledních dnech se v médiích rozproudila zajímavá diskuse ohledně benzínových a dieselových motorů. A o jejich zákazu od roku 2040. Mluví o tom Francie i Německo.

U našich západních sousedů se objevil zajímavý článek. Die Welt kritizuje, že se nejprve Německo velmi zasazovalo o používání dieselových motorů, ale nyní by nejraději téměř ze dne na den jejich využívání zakázalo a přešlo na využívání elektromobilů i přes jejich krátkou dojezdnost a nedostatečně hustou síť dobíjecích stanic. Stejně unáhlené bylo také vyřazování atomových a uhelných elektráren z provozu. Až poté se zjistilo, že zelená energie není dostačujícím zdrojem, a takn nyní Německo nakupuje atomovou energii z velmi starých francouzských atomových elektráren.

https://www.welt.de/debatte/kommentare/article167235380/Jetzt-den-Dieselabzuschaffen-erinnert-fatal-an-die-Energiewende.html

 

Zajímavé je, kdo tento komentář napsal. Nebyl to čtenář listu, ale redaktor Nikolaus Doll, který se zabývá oblastí hospodářství. A to má váhu.

Ne takovou, že by to změnilo pohled Německa na energetiku. Ale je v tom špetka zdravého rozumu, který je v oblastech energetiky a dopravy velmi potřebný.

O redukci počtu aut na benzín a naftu se mluví dlouhá desetiletí. Stejně tak se lidé dlouhá desetiletí snaží vyvíjet elektromobily.

Prvním elektromobilem, který překonal rychlost 100 km/hod byl v roce 1899 vůz ženského jména „La Jamais Contente“ (Nikdy spokojená). Už jsem taky zaznamenal překlad „Neukojená“.

Potom následovala řada typů elektromobilů. Většinou skončily ve šrotišti. Někde bych možná v archivu našel prezentaci, která „dokazuje“, že vše tak skončilo kvůli tlaku států těžících ropu. Podle jiných to byl spíše cenou a neoperativností elektromobilů. Nakonec, kdo z normálních lidí si dnes v Čechách koupí elektromobil? Cena jednoho je „přes palec“ jako tři Fábie. A ani výrazně nižší provozní náklady to moc nezmění.

Potom tu zůstává stále stejná otázka. Z čeho budeme do milionů elektromobilů vyrábět elektrickou energii? Pokud energetiku výrazně nevyčistíme od popílku, NOXů, SOXů a CO2, budou elektromobily jen auta, které vypouštění zplodiny jinde než z výfuku.

Další otázka, která se objevuje v poslední době spolu s pokusy v dohledné době zakázat provoz normálních automobilů je, kolik surovin bude potřeba na výrobu těch milionů baterií a kde se budou vyrábět? Tesla staví megatovárnu na baterie v Americe. Podle některých analýz by ale bylo kolem roku 2030 takových fabrik potřeba dalších deset. A je otázka, jak to bude se surovinami k výrobě baterií.

Nedávno jsem zaznamenal zajímavou informaci z USA. Téměř všichni přátelé energetiky vědí, že tam prožívají boom z hlediska těžby břidlicového plynu. Při tomto způsobu těžby, tak zvaném frakování je velká spotřeba písku. A podle zprávy z letošního jara písek dochází. Výrazně zvyšuje svoji cenu na trhu a je třeba ho dovážet z daleka.

Totéž se může stát se sháněním surovin pro výrobu baterií v případě, kdy příliš rychle a bezmyšlenkovitě opustíme benzín a naftu.

Další zajímavá otázka, která souvisí s možným zákazem vozů se spalovacími motory je tato: Bude se to týkat jen osobní dopravy a dejme tomu hromadné dopravy, nebo po postihne i motorové stroje v domácnostech? Nebo třeba i bagry a buldozery? Naše firma provozuje jeden buldozer. Už si představuji, jak se – napájen elektrickou energií – tiše posunuje po skládce.

Nebo doma, co třeba sekačky na trávu. Traktůrky na poli?

Asi to nebude tak jednoduché. Pokud jde o polní a stavební stroje, viděl bych raději pohon na plyn, nebo vodík.

Vraťme se ale k tomu, jak chceme „vyčistit“ energetiku. Každá země k tomu přistupuje dle svých možností. Velká Británie například sází na biomasu, větrnou a jadernou energii. Německo sází na vítr a slunce a také na plyn. Na cestě k čisté energetice už nepočítá s jádrem, které v tuto chvíli částečně nahrazuje uhlím.

Rakousko má 70 % výroby z vody. Švédsko to má skoro 50/50 jádro a vodu. Island má téměř 100% z geotermálu. A tak dále.

Jaká cesta je správná? To záleží na našich prioritách a na podmínkách. Němci například odstavují jaderné bloky, ale nyní si stěžují, že exhalace dusíku (uhlí, plyn, biomasa, autodoprava) zabíjí ročně cca 10 tisíc lidí. Černobyl do dnešních dnů zabil odhadem 40 tisíc lidí. Přibližně 10 tisíc jich zemřelo na následky ozáření, 30 tisíc stresem ze strachu z radioaktivity a z vystěhování z vesnic v okolí elektrárny. Vidíme tedy, že exhalace dusíku jen v Německu za pár let způsobí to, co za třicet let nejhorší havárie v dějinách využívání jaderné energetiky.

Takže tu opravdu nejde o konkrétní čísla a dopady, ale spíš o politické nasměrování. A za politikou jdou ruku v ruce peníze…

Když se tedy vrátím na začátek článku, co spojuje jádro a ropu? Nedělat neuvážené kroky.

Zrovna před chvílí mi přišel do pošty článek o biomase. Mimo jiné se tam píše, že kdyby Evropa chtěla nahradit 15 % uhlí spalovaného v evropských elektrárnách biomasou, spotřebovala by až 200 milionů tun dřevěných pelet ročně. Les pro roční výrobu takového množství pelet by zabral území o rozloze kolem půl miliónu čtverečních kilometrů, což je čtverec zabírající východ Německa zhruba od Rostocku po Mnichov, celé Česko a Slovensko, skoro celé Rakousko a velkou část Polska a Maďarska.

Protože je to nesmysl, hledá se biomasa i jinde. Například v Jižní Americe… Ale chceme to?

Na závěr jednu velice zajímavou a aktuální zprávu. Souvisí to mimo jiné se spalováním uhlí, plynu a biomasy.

2. 8. 2017 jsme na této modré planetě vyčerpali přírodní zdroje, které dokáže Země za rok doplnit. Což znamená, že žijeme na dluh, který nás jednou prostě musí dohnat.

Vice zde:

https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/po-zbytek-roku-uz-zije-lidstvo-na-dluh-vycerpali-jsme-zdroje-ktere-dokaze-zeme_1708021516_haf

 

Organizace Global Footprint Network uvedla v prohlášení: „Ke druhému srpnu spotřebujeme více, než naše planeta dovede za celý rok obnovit. To znamená, že za sedm měsíců jsme vyprodukovali více oxidu uhličitého, než mohou oceány a lesy pohltit, chytili jsme více ryb, porazili více stromů a zkonzumovali více vody, než Země dokázala za stejnou dobu vyprodukovat“.

Tomuto trendu můžeme pomoci výrazným snížením produkce CO2, přestat tolik kácel lesy, což souvisí i s biomasou a nejíst tolik ryb. A šetřit vodou. Lehce se to řekne, obtížněji se to provádí.

To co můžeme ale udělat okamžitě, je přestat odstavovat provozuschopné jaderné elektrárny.

Jiří Tyc

Vložit komentář





POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

STATISTIKY

Počet článků: 83
Počet autorů: 8
Celkem návštěv: 16787
Dnešní návštěvy: 69
Počet fotografií: 29

VYHLEDÁVÁNÍ


PARTNEŘI


UJV


© 2017 JIHOČEŠTÍ TAŤKOVÉ