Facebook Email

Energetická koncepce ČR

Náš nový člen Lukáš Martinec vytvořil nedávno přehled o stavu SEK. Kdo má zájem si oživit některé informace, zde to je:

 

Energetická koncepce v ČR

Ing. Lukáš Martinec

                                                                                                                                                          Přehledová studie

Abstrakt

Tato případová studie pojednává o struktuře a záměru dokumentu zpracovaném v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu s názvem „Státní energetická koncepce České republiky“. Státní energetická koncepce České republiky pojednává o bezpečnosti, konkurenceschopnosti a udržitelnosti v oblasti energetiky jakožto o vrcholových strategických cílech energetiky České republiky. Jednotlivé cíle jsou pak konkretizovány v rámci strategických priorit energetiky České republiky. Na státní energetickou koncepci navazuje dokument s názvem „Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky“, který je rovněž zpracován v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Tento dokument provádí Státní energetickou koncepci do konkrétních realizačních kroků. NAP JE podrobně představuje možnosti rozvoje jaderné energetiky v ČR. V České republice jsou nyní v provozu 2 jaderné elektrárny a to jaderná elektrárna Temelín a jaderná elektrárna Dukovany. V lokalitě jaderné elektrárny Temelín jsou v provozu dva výrobní bloky. V lokalitě jaderné elektrárny Dukovany jsou v provozu 4 výrobní bloky. SEK ČR spolu s navazujícím NAP JE specifikují závěry o nezbytnosti přípravy realizace výstavby nových výrobních jadrných bloků především v lokalitě stávající jaderné elektrárny Dukovany. Nezbytnost nahradit tamní výrobní zdroje (výrobní bloky) souvisí s plánovaným odstavováním stávajících výrobních bloků po roce 2035 (do roku 2037). Z hlediska současné politické situace a s vyjádřením vlády České republiky o vhodnosti rozhodnout o realizaci či nerealizaci výstavby nového jaderného zdroje v České republice je na místě podrobit výzkumu fakt odkladu tohoto rozhodnutí, které zatím nebylo učiněno do dnešního dne 30.12.2018. Jelikož SEK ČR a NAP JE jsou již v platnosti jako schválené dokumenty čtyři kalendářní roky, je nezbytné zajistit vyhodnocení naplňování stanovených cílů a zajistit zhodnocené celé koncepce ve vztahu k aktuálním potřebám České republiky a stanoveným prioritám Evropské unie.

 

1.    Úvod

 

 Tento článek popisuje částečnou analýzu strategického dokumentu „Státní energetická koncepce České republiky (2015)“ – SEK. Tato aktualizovaná Státní energetická koncepce byla schválena usnesením vlády dne 18.5.2015 a to na dalších 25 let. Jejím cílem bylo (a stále je) formulovat strategické záměry státu na poli energetiky v kontextu poskytnutí stability investorům, občanům a státní správě. Tento dokument je vydaný v gesci ministerstva průmyslu a obchodu – odborem strategie a mezinárodní spolupráce v energetice. SEK je formulována na období mezi r. 2015 a 2040. Státní energetická koncepce slouží pro formování politického, legislativního a administrativního rámce k zajištění spolehlivého, cenově dostupného a dlouhodobě udržitelného zdroje pro zásobování energií. [1]

Legislativní ukotvení: SEK je zpracována ve smyslu zákona č. 406/2000 Sb. Zákon o hospodaření energií. Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie. Předmětem tohoto zákona je podle § 1 písm. b) stanovení pravidel pro tvorbu Státní energetické koncepce. Dle § 3 odst. (1) tohoto zákona je Státní energetická koncepce strategickým dokumentem vyjadřujícím cíle státu v nakládání s energií v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje, zajištěním bezpečnosti dodávek energie, konkurenceschopnosti hospodářství a sociální přijatelnosti pro obyvatelstvo a je přijímána na období 25 let. Státní energetickou koncepci schvaluje vláda na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu. SEK byla schválena usnesením vlády České republiky č. 362 ze dne 18.5.2015. [2, 3]

SEK pracuje s pojmem „vize energetiky ČR“ což je zajištění spolehlivého, cenově dostupného a dlouhodobě udržitelného zásobování domácností i hospodářství energií. Tato vize je pak shrnuta do tří vrcholových strategických cílů energetiky ČR: bezpečnost, konkurenceschopnost a udržitelnost. Tyto cíle jsou dále konkretizovány v jednotlivých „strategických prioritách energetiky ČR“. Těmito prioritami jsou: [1]

  • Vyvážený energetický mix
  • Úspory a účinnost
  • Infrastruktura a mezinárodní spolupráce
  • Výzkum, vývoj a inovace
  • Energetická bezpečnost

Státní energetická koncepce dále rozpracovává a analyzuje vrcholové strategické cíle a strategické priority v rámci koncepce rozvoje významných oblastí energetiky a oblastí s energetikou souvisejících. SEK dále uvádí soubor nástrojů pro prosazování této státní energetické koncepce (umožnění nebo napomáhání dosažení stanovených cílů). [1]

V kapitole 6.2 Nástroje v oblasti státní správy – dokumentu SEK je uvedeno, že musí být prováděno periodické vyhodnocení naplňování Státní energetické koncepce. Tento bod zajištuje MPO – Ministerstvo průmyslu a obchodu. Mezní termín prvního hodnocení je stanoven na 31.12.2019. Zpracovaná zpráva s uvedeným vyhodnocením musí být předložena vládě. Jak bylo uvedeno výše, jedná se o periodické hodnocení, které musí být prováděno nejméně jedenkrát za 5 let – tak jak je uvedeno v § 3 odst. (4) zákona č. 406/2000 Sb. Zákon o hospodaření energií. Toto vyhodnocení je následně podkladem pro případnou aktualizaci státní energetické koncepce. [1, 2]

Státní energetická koncepce popisuje nejen jaderné zdroje jako použitelné zdroje energie ale stanovuje prioritu vyváženého energetického mixu – viz kapitola 4.3.1 Priorita I – vyvážený energetický mix – dokumentu SEK. Cílovým stavem je pak postupný přechod ze zdrojového mixu orientovaného zejména na uhlí na diverzifikované portfolio zdrojů s vyšším podílem jaderné energetiky ve výrobě elektřiny. [1]

Jednou z výše uvedených strategických priorit energetiky ČR je Strategická Priorita V – Energetická bezpečnost. V té je, mimo jiné, uvedena priorita PV.9, která hovoří o navyšování podílu jaderné energetiky na cílovou úroveň 50-60% konečné spotřeby. Tato priorita souvisí s koncepcí rozvoje významné oblasti energetiky, kterou je elektroenergetika tak, jak je uvedeno kapitole 5.1 Elektroenergetika - dokumentu SEK. V této kapitole jsou uvedeny dílčí cíle jako například cíl Ac.1. – kterým je podporovat rozvoj jaderné energetiky jako jednoho z pilířů výroby elektřiny. S cílovým podílem jaderné energetiky na výrobě elektřiny okolo 50% a maximalizací dodávek tepla z jadrných elektráren. Dalším dílčím cílem je pak podpora a urychlení procesu projednávání, přípravy a realizace nových jaderných bloků ve stávajících lokalitách jaderných elektráren o celkovém výkonu do 2 500 MW, respektive roční výrobě ve výši cca 20 TWh v horizontu let 2030 – 2035 včetně nezbytných kroků mezinárodního projednávání s cílem výstavbu realizovat kolem roku 2035 po odstavení elektrárny v Dukovanech. SEK ve stejné části pojednává taktéž o nutnosti vytvoření podmínek pro prodloužení životnosti elektrárny Dukovany na 50 let a bude-li to možné, až na 60 let (s ohledem na technologie, bezpečnost, ekonomiku a pravidla EU). [1]

Na státní energetickou koncepci navazuje dokument s názvem „Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR (2015)“ – NAP JE. Tento dokument byl vytvořen na základě usnesení vlády České republiky č. 243 – ke stavu příprav výstavby 3. a 4. Bloku jaderné elektrárny Temelín ze dne 9.4.2014. NAP JE vychází ze Státní energetické koncepce a je zpracován v mezích jejího strategického zadání a provádí ho do konkrétních realizačních kroků. NAP JE podrobně představuje možnosti rozvoje jaderné energetiky v ČR. NAP JE byl schválen usnesením vlády České republiky č. 419 ze dne 3.6.2015. NAP JE je tedy implementační dokument navazující na SEK ČR 2015. Tento dokument je vydaný v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu spolu s Ministerstvem financí. Dokument NAP JE je zároveň plněním úkolu, který byl zadán MPO a Ministerstvu financí (MF) v usnesení vlády ČR č. 243 ze dne 9. dubna 2014. [1, 4, 5, 6]

Již v kapitole „Manažerské shrnutí“ dokumentu NAP JE uvedeno, že s ohledem na zajištění energetické bezpečnosti ČR a celkového sociálně-společenského přínosu je z pohledu státu žádoucí neodkladně zahájit přípravu na umístění a výstavbu jednoho jaderného bloku v lokalitě Temelín a jednoho bloku v lokalitě Dukovany a zároveň ochránit možná rizika tím, že budou zajištěna potřebná povolení pro možnost výstavby dvou bloků na obou lokalitách. Zejména z důvodů udržení pokračování výroby v lokalitě Dukovany je klíčová výstavba bloku v Dukovanech a jeho spuštění do roku 2037 tak, aby byla zajištěna kontinuita provozu jaderného zdroje a lidských zdrojů v lokalitě po období 2037, kdy se předpokládá odstavení stávající JE. NAP JE také popisuje možné investiční modely aplikovatelné při výstavbě nového jaderného zdroje v České republice. Z pohledu státu jednoznačně preferovanou variantou investičního modelu výstavby nových jaderných zdrojů (NJZ) je varianta investice prostřednictvím stávajícího majitele a provozovatele jaderných elektráren společností ČEZ, a. s., popř. její 100% vlastněnou dceřinou společností. [1, 4]

Jelikož dnes tj. 6.2.2019 stále není k dispozici rozhodnutí vlády ČR k tématu dostavby dalšího bloku jaderné elektrárny v České republice, tak aby byly naplněny cíle SEK ČR a NAP JE v termínech souvisejících s odstavováním bloků v jaderné elektrárně Dukovany (spuštění nového bloku v lokalitě EDU do roku 2037), existuje tak riziko nesplnění vytyčených cílů pomoci stanovených nástrojů ve stanovených termínech. Původním záměrem nynější vlády ČR bylo rozhodnutí učinit do konce kalendářního roku 2018. Podle vyjádření současného předsedy vlády a ministryně průmyslu a obchodu pro agenturu Bloomberg je nyní odložení rozhodnutí nejvhodnějším řešením. [1, 4, 7]

2.    Závěr

Nyní tedy existuje značná míra nejistoty při naplňování cílů výše uvedené SEK ČR - vzniká nejistota ve vztahu k naplnění vytyčených cílů stanovených v dokumentu Státní energetická koncepce České republiky (2015). Takto nedochází ani k využívání nástrojů určených k jejich provádění uvedených v dokumentu Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky České republiky (2015).

Literatura

[1] MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU (2015). Státní energetická koncepce České republiky (2015)

[2] Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií

[3] Usnesení vlády České republiky č 362 (2015), o Státní energetické koncepci České republiky

[4] MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU a MINISTERSTVO FINANCÍ (2015). Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v České republice (2015)

[5] Usnesení vlády České republiky č 243 (2014), k aktuálnímu stavu příprav výstavby 3. a 4. Bloku jaderné elektrárny Temelín

[6] Usnesení vlády České republiky č 419 (2015), o Národním akčním plánu rozvoje jadrné energetiky v České republice

[7] CHAMONIKOLAS, Krystof a PONIKELSKA, Lenka, 2018. Lawsuit Risks May Prompt Czechs to Delay Costly Neclear Plan [online] [cit. 31.12.2018]. Dostupné z: https://www.bloomberg.com/news/articles/2018-10-29/lawsuit-risks-may-prompt-czechs-to-delay-costly-nuclear-project

 

 

Lukáš Martinec

Vložit komentář





POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

STATISTIKY

Počet článků: 101
Počet autorů: 9
Celkem návštěv: 99643
Dnešní návštěvy: 208
Počet fotografií: 29

VYHLEDÁVÁNÍ


PARTNEŘI


UJV


© 2019 JIHOČEŠTÍ TAŤKOVÉ