Facebook Email

Energetické ohlédnutí za rokem 2020

Slávek Janoušek zpívá v jedné písni: „Byl to divný rok. To nikdá nebylo nebylo nebylo nebylo nebylo…“

Stojí za to, si v souvislosti s kovidem tuhle písničku pustit celou. Je tam totiž i něco o „strašácích z hlavy něčí“.

Podle mého názoru nám příroda naznačuje, že je nás na této planetě už moc a že bychom měli začít vážně uvažovat o tom, co pro život podstatné je a co není.

Již 21 let jezdím na školy na besedy o energetice. Máme tam jeden slajd, kde je napsáno, že je nás na Zemi už 7,8 miliardy lidí. Když jsme jeli na první besedu, bylo tam číslo 6,5…

Pokaždé říkáme, že každý člověk, který se narodí, potřebuje nějakou energii. A tu je třeba někde vyrobit.

V zemích zaostalých a rozvojových se elektrická energie shání těžko. A skoro miliarda lidí na naší modré planetě neví, co je to žárovka.

U nás, ve vyspělé společnosti máme elektrické energie dostatek. A protože „nevíme, co roupama“, tak si můžeme vybírat, jakou energii budeme vyrábět a jakou ne. To ale ještě není všechno! Ty nejvyspělejší země v Evropě si ještě dělají žebříček, jaké energie jsou a nejsou „košer“.

A já se nemohu ubránit dojmu, že už je to kocourkov.

To, že nejvíc znečišťujeme životní prostředí pálením uhlí, na tom se asi shodneme. Jenže v EU se bojuje o jadernou energetiku, která má emise CO2 srovnatelné s vodními a větrnými elektrárnami.

A minulý týden jsem se dozvěděl, že je na pokraji zapuzení i energie vodní. Asi kvůli velkým investičním nákladům a produkci CO2 při stavbě. Nevím… Ale zdravý rozum v tom nevidím.

Jsem zvědavý, jak na to bude reagovat třeba Rakousko, kde se vyrábí 70% elektrické energie z vody, nebo Norsko, které je to cca 90%.

„Good bless“ Island! Leží totiž na hraně zemských desek a má sto procent energetiky z geotermálu. Naštěstí to tohoto druhu energie skoro nikdo nerýpe.

Co ještě dalšího zmínit ke končícímu roku?

Třeba to, že se na trhu s elektrickou energií dostala někdy v listopadu cena silové energie nad sto euro za MWh. Konkrétně 104 E/MWh. Bylo to jen na 20 minut, ale ceny na tzv. spotovém trhu jsou několikrát týdně poměrně vysoké a velmi dobře vyprodávají kapacity našeho paroplynu a i uhelných elektráren. Prostě slunce nesvítí a vítr nefouká vždy, když to potřebujeme.

A dokud nebude dostatek zálohované elektrické energie v obrovských úložištích po celé Evropě, ceny budou lítat nahoru, a to tím víc, čím větší podíl OZE na trhu bude.

Tak to prostě, ať se to někomu líbí, nebo ne.

Na závěr ohlédnutí za rokem 2020 něco o externích nákladech u jednotlivých zdrojů elektrické energie.

Pamatuji si, jak někteří aktivisté po spuštění obou bloků JE Temelín mluvili o skrytých dotacích. Když jsem se tehdy ptal, jaké to jsou, dostal jsem odpověď, že například transporty čerstvého paliva. Doprovází je policie a armáda i s vrtulníkem, ale neplatí to ČEZ, nýbrž stát.

Proti tomu se nedá nic namítat, ano stojí to nějaké peníze.

Tento týden vyšla zpráva o celkové výrobě Temelína za 20 let provozu, a tak mě něco napadlo.

Temelín vyrobil už 253 TWh, mimo jiné se už dávno zaplatil.

Dukovany přidávají 433 TWh a splatily se už několikrát.

Když dáme obě výroby dohromady, vychází nám „přes palec“, že obě České jaderky znamenají dosud NESPÁLENÍ cca 680 milionů tun hnědého uhlí.

Existuje několik let stará studie Univerzity Karlovy ohledně externích nákladů na uhelnou energetiku. Vlastně existují dvě studie. Tu první si na UK zadalo Greenpeace, tu druhou Ministerstvo průmyslu.

Každý si dodal svoje data.

Připomíná mi to teď jednu studii, kterou si nechali ještě přes puštěním prvního bloku Temelína udělat aktivisté u renomovaných odborníků. Tehdy byl závěr, že se spuštění Temelína nevyplatí.

Instituce, která analýzu z dat dodaných aktivisty dělala, následně kontaktovala tehdejšího ředitele elektrárny. A nabídla mu, že když si dodá svoje data, udělají analýzu, z které vyplyne, že se spuštění Temelína vyplatí. Ředitel je s tím vyhodil, a nejen tím si u mě udělal kladné body.

Když někdo dělá za peníze pomyšlení nehledě na svoji profesní čest, nemá to cenu koruny.

Ale vraťme se k analýze dopadu spalování hnědého uhlí.

Externí náklady na vytěžení a spálení jednoho milionu tun hnědého uhlí jsou oceněny částkou jedna miliarda korun českých. To podle dat Greenpeace. Podle dat Ministerstva průmyslu je to 200 milionů korun, tedy pětkrát méně. Většina těchto externích nákladu je ve zdravotnictví.

Kde je pravda? No asi někde mezi. Jak jinak.

Když ale budeme argumentovat aktivistům, srovnejme jejich data o externalitách u jádra s jejich daty o externalitách u uhlí.

Nespálení 680 milionů tun hnědého uhlí tedy šetří za dobu provozu českých jaderek 680 miliard korun českých.

Kdyby stály roční transporty jaderného paliva řádově miliony korun, jsme pořád někde úplně jinde. A to o několik řádů.

A kromě peněz to jsou tisíce lidských životů, které nemusely být díky exhalacím zmařeny.

A nyní je to myslím vhodný okamžik pro ukončení tohoto zamyšlení. Můžeme věnovat tichou vzpomínku všem, kteří to s energetikou myslí dobře.

Přeji všem našim čtenářům krásné svátky a hodně optimizmu do dalšího roku.

Jiří Tyc

Vložit komentář







© 2021 JIHOČEŠTÍ TAŤKOVÉ