Facebook Email

Propagace jaderné energetiky na školách (2. 8. 2003)

V sobotních LN (2. srpna 2003) vyšel článek Marka Kerlese o besedách, které pořádá firma ČEZ na školách jak v Česku, tak i v Rakousku a Bavorsku. Jsem jedním z lektorů, kteří besedy vedou a proto mám k tomuto tématu co říct.

Besedy jsou pořádány už téměř čtyři roky a zúčastnilo se jich v Čechách přibližně čtyřicet tisíc studentů, v Rakousku 800 a v Bavorsku 500. Besedy slouží k tomu, aby bylo odpovězeno na jakoukoliv otázku studentů, aby byl odstraněn nebo zmírněn strach, který byl rozeset protijadernými aktivisty v rámci protitemelínské kampaně.

Studenti na besedách mají většinou dvě věci společné. Za prvé neví o jaderné energetice téměř nic a za druhé je jednou z jejich prvních otázek: „Co když to bouchne?“. To, že jsou v daném tématu laiky, to je normální. Jejich první otázka souvisí potom s tím, co mají v podvědomí spojené s jadernou elektrárnou. V této otázce jsou uloženy roky šíření strachu z jaderných elektráren.

Besedy o jaderné energetice považují odpůrci atomu za „jednostrannou a nepřípustnou propagandu“ ČEZu. Zároveň jim vadí, že zatímco na 10 nabídnutých besed odpoví školy ČEZu kladně v osmi případech, oni jsou pozváni pouze v jednom případě z deseti. Navíc jsou obecně aktivisté (jak je v článku pana Kerlese uvedeno) považováni na školách za jakési „pološílené ochránce přírody“. A to i přesto, že někteří z nich mají příslušné vzdělání. Zde se nemohu ubránit tomu, abych napsat, že je to sice hezký pláč, ale na špatném hrobě. Za výše uvedené přece nemůže ČEZ. Tady by se spíš měli příslušní ochránci přírody zamyslet nad svým chováním a nad svými metodami boje proti jaderným elektrárnám. A obecně nad svými metodami boje proti čemukoliv...

Názory odpůrců atomu na besedy na školách jak v Česku, tak v Rakousku a Bavorsku se podobají. Kdyby to šlo, nejraděj by takové besedy na školách zakázali. Nedávno jsem byl na jedné besedě v církevním maristickém gymnáziu ve Fürstenzellu u  Pasova. Besedy se zúčastnil i odpůrce atomu pan Bernd Scheibner. Studenti tak mohli slyšet názory z obou stran a udělat si názor vlastní. A to, že to sedmnáctiletí lidé umějí, o tom nepochybuji.

Kritické otázky nesměřovaly jen proti Temelínu, ale na druhou stranu například proti snaze odstavit německé jaderné elektrárny. A byly to otázky promyšlené a chytré! Po besedě se nechal pan Scheibner slyšet, že taková setkání nemá zapotřebí. Je to logické. Někdo tam totiž říkal něco jiného a dával i odkazy, na kterých se studenti pracující s Internetem mohou dozvědět potřebná fakta.

Dva dny po této besedě vyšel v pasovských novinách článek, kde pan Scheibner ostře takové besedy kritizoval. Zvláštní, že? Vždyť tam byl a měl stejné šance, jako já.

Po této besedě byl též dán místní stranou Zelených podnět na Ministerstvo školství, ve snaze takovým besedám v Bavorsku zabránit. Zde je třeba dodat, že na uvedené články v tisku reagoval pan Karl Brenner, který besedu spoluorganizoval a tisku sdělil, že i přesto, že je přesvědčeným odpůrcem atomu, zorganizoval by podobnou besedu znovu. Klobouk dolů před takovým pedagogem!

V Rakousku je situace pikantnější. Tam mají někteří ředitelé škol strach pořádat besedy o Temelínu. Není to jen můj názor. Jsou to i výroky některých oslovených ředitelů. Poslední beseda v Rakousku se konala koncem června. Samozřejmě za povinné účasti odpůrců atomu z Platformy proti jadernému nebezpečí. Ředitel zakázal vstup štábu české televize a dále nás upozornil, že si nepřeje, aby byly zveřejněny fotografie, které jsme si pořizovali, aby náhodou nebyla jeho škola spojována s Temelínem. Je otázka, zda je taková situace v demokratickém státu ještě normální...

Vraťme se nyní domů - do Čech. Názor protiatomových aktivistů, konkrétně paní Kuchtové ze sdružení Jihočeské matky je, že při besedách „opomíjíme nevýhody jaderných elektráren a výrazně zlehčujeme problém vyhořelého paliva“. Mohu prohlásit s veškerou odpovědností, že to není pravda. Hovoříme i o nevýhodách jaderných elektráren, které tu samozřejmě jsou a hovoříme i o nakládání s vyhořelým palivem, což jest palčivý problém jaderné energetiky. Zkuste se však zeptat aktivisty, jaké jsou výhody jaderných elektráren. Téměř s jistotou odpověď nedostanete. A to i přesto, že zde výhody jsou. Nic totiž není černobílé.

Besedy na školách budou doufejme pokračovat i příští školní rok. Dle mého názoru neexistuje nic lepšího, než osobní kontakt s lidmi. Možnost dostat hned odpověď na svoji otázku je k nezaplacení. A já zde vyzývám ředitele škol: Pokud pozvete odborníky na jadernou energetiku, nebojte se pozvat i druhou stranu - odpůrce jádra. Jedna paní z Bavorska nedávno při kritice besedy o Temelínu napsala, že "naše děti jsou hloupé,  naletí na všechno". Neznám tu paní, ale vím jedno - že to není pravda. Mladí lidé si dokáží udělat vlastní názor.

Co říci závěrem? Jaderná energetika je tématem velmi kontroverzním. Najdeme její nadšené zastánce i naprosté odpůrce. V současné době se v naší zemi intenzivně diskutuje o energetické koncepci na další desítky let. Koncepce se probírá ze všech stran, ale jedno je dnes jisté. Ať se bude naše energetika ubírat jakýmkoliv směrem, v podmínkách české kotliny se zatím - pro někoho bohužel - bez jaderných elektráren neobejdeme. A dokud tomu tak bude, je třeba, aby lidé měli dostatek informací z této oblasti. Besedy na školách v tom mohou výrazně pomoci. A to i v případě, že budou před žáky předstupovat zastánci i odpůrci jaderné energetiky. Třeba oba najednou.

Jiří Tyc

Vložit komentář





POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

STATISTIKY

Počet článků: 91
Počet autorů: 8
Celkem návštěv: 62152
Dnešní návštěvy: 61
Počet fotografií: 29

VYHLEDÁVÁNÍ


PARTNEŘI


Hejl Servis

UJV


© 2018 JIHOČEŠTÍ TAŤKOVÉ