Facebook Email

Jihočeským taťkům je rok

V pátek 14. 7 2000 to byl přesně rok, co úředníci ministerstva vnitra dýchli na kulaté razítko a otiskli ho na stanovy nově zakládaného občanského sdružení Jihočeští taťkové. Pátek 14.7.2000 byl ale také dnem, kdy do reaktoru prvního bloku temelínské elektrárny dosedl poslední ze 163 palivových souborů a tím byla ukončena zavážka paliva. Pro naše sdružení to tedy byl dvakrát významný den. Podpora uvedení jaderné elektrárny Temelín do provozu je totiž jedním z našich hlavních cílů. Mohli jsme tedy trochu slavit a bilancovat.

Pro ty, kteří čtou tyto řádky a doposud nás neznají, zopakuji, že Jihočeští taťkové vznikli především proto, aby byl v této zemi někdo, kdo bude reagovat na nesmysly a nepravdivé informace o jaderné energetice a kdo je bude uvádět na pravou míru. Netvrdíme, že jaderná energetika je nejlepším způsobem výroby elektrické energie na této planetě. Jsme ale přesvědčeni, že pro současnost i několik příštích desítek let se bez jádra prostě neobejdeme. Budeme jadernou energetiku potřebovat pro náhradu velkých zdrojů na fosilní paliva. To je fakt, který již dnes zaznívá i s ústředí EU v Bruselu a s kterým nenadělají nic ani pánové Beránkové ani další bourači Temelína.

Budeme-li bilancovat naší roční činnost, je dobré se zastavit hned u „uvádění zkreslených informací na pravou míru“. Když jsme byli vloni na výstavě Země živitelka, odnesli jsme si od stánku Jihočeských matek mnoho materiálu,  ve kterých byly technické argumenty proti Temelínu. Pomocí našich znalostí i s pomocí znalostí některých odborníků z elektrárny (kterým ještě jednou děkuji za spolupráci), jsme argumenty “matek“ vyvrátili. Ony to vlastně nebyly argumenty jejich, ale radil jim tak pan Dalibor Stráský. Uvedli jsme tak například na pravou míru skutečnosti okolo ovlivnění okolí provozem Temelína, zkreslené informace o radioaktivních výpustích, vyvrátili jsme pohádky o málo pevném temelínském kontejnmentu a také jsme například k nelibosti Jihočeských matek zjistili v jejich materiálu o nevhodnosti spolupráce s firmou Westinghouse zcela pravý opak. Závěr našeho snažení byl takový, že když jsem ve studiu rádia Prácheň přišel za paní Kuchtovou s další korekcí jejich argumentů, nechtěla se mnou o tom už ani mluvit a odkázala mě přímo na pana Stráského.

Na podzim loňského roku jsme oponovali názory pana Pühringera z Občanské iniciativy pro životní prostředí a to dvěma otevřenými dopisy adresovanými až do vlády. Ten nám jako rakouský občan v čele české občanské iniciativy odpověděl německém jazyce, že se s námi dále nehodlá bavit. Naše argumenty však nevyvrátil. Přijel ještě na exkurzi na Temelín a po prohlídce se zmohl jenom na tiskovou zprávu o tom, že simulátor není připraven na problém roku 2000. Byla to lež. Na elektrárně dostal jasnou informaci o pravém opaku. Dokonce si ji natočil na diktafon.

Zatím posledním z řady vyvracení nesmyslů byla oprava informace na setkání Jihočeských matek ke 14. výročí černobylské havárie. Zaznělo tam, že polovina mladých polských žen má problémy se štítnou žlázou kvůli Černobylu. Snažili jsme se tuto hloupost opravit fakty. Radioaktivní jód se dostává do těla s jídlem a s ohledem na množství spadu v Polsku by musela každá žena sníst například zelený salát z plochy velké asi dva hektary. A to ještě v prvních dnech po katastrofě, protože radioaktivní jód má poměrně krátký poločas rozpadu. Kam s tím ale na bourače Temelína! Naše argumenty byly dalším řečníkem označeny za zmatené a přítomní (byly to převážně maminky s malými dětmi) byli varováni před tím, aby se nechali zatáhnout do odborné debaty. Provozování jaderných elektráren je prostě neetické a basta! Dnes už prostě není odborná debata o ETE v zájmu „ekologů“. Pan Beránek v posledních dnech několik odborných argumentů proti Temelínu použil, už však připravujeme odezvu.
Tolik tedy k odborné diskusi s nepřáteli Temelína. K dalším naším činnostem patřily akce pro děti. 28.10.1999 jsme pořádali Dětský podzimní den, kam si přišlo zasoutěžit 50 dětí, na Mikuláše jsme nadělovali a letos v červnu jsme pomáhali s organizováním Pohádkového lesa, což byla veliká a krásná akce.

Co se nám také povedlo, byly besedy na školách. Naše besedy nejen o ETE, ale o výrobě elektřiny obecně,  začaly na podzim 1999 na základních školách v Českých Budějovicích - cca 40 přednášek. Od března 2000 jsme přijali nabídku ČEZ na účast v přednáškovém turné po ČR pod názvem „Netajíme nic“ - zatím 30 besed. Námi vedené besedy byly oceňovány jak studenty, tak i učiteli a ostatními zúčastněnými a většinou končily potleskem. Posluchače jsme dokázali zaujmout především tím, že jsme nešířili žádnou další jednobarevnou demagogii, jako někteří „všeodmítající pseudoekologové“. Nic není černé nebo bílé, stejně tak i jaderná energetika s sebou nese určité problémy, jsou to však problémy známé a technicky zvládnutelné. Strach z jaderné energetiky je pouze strachem z nevědomosti, což dokáží žáci a studenti  pochopit, i když jsou mezi nimi i  odpůrci jádra. Naším cílem nebylo každého přesvědčit, že jádro je to nejlepší, ale objasnit problematiku jaderné energetiky i energetiky vůbec tak, aby se při vyslovení slova jaderka nemusel nikdo bát. Jaderná energetika totiž má a nadále bude mít své místo při zásobování energií. To, že studenti středních i základních škol byli ochotni o této problematice od začátku přednášky diskutovat i jednu nebo dvě hodiny po skončení vyučování třeba i v parku za školou, je pro nás dobrým vysvědčením a dává nám to jistotu, že naše práce má smysl. Celkově jsme oslovili asi 2500 žáků a studentů. To vše ve svém volném čase.

Ale aby to nebyla jenom samá chvála. To co se nám nepovedlo, je myslím větší intenzita práce a více naších reakcí v tisku. Důvody byly časové, protože jádro našeho sdružení je mezi operativním personálem, který na jaře finišoval ve své přípravě a jehož prioritou bylo složení podnikových a státních zkoušek. V posledních měsících už je to zase s časem pro sdružení lepší.

To je tak zhruba vše, co jsme za první rok naší existence stihli. Zhodnotili jsme to v neděli 16.7.2000 odpoledne na Piaristickém náměstí. K našemu výročí nám krásně zazpívala paní Lenzová Ave Maria a také nám přijela zahrát až z Prahy bluesová skupina XXL. Všichni její čtyři členové fandí Jihočeským taťkům i Temelínu a přijeli do Českých Budějovic za příspěvek na benzín. Potěšili a zahřáli nás výbornou muzikou. A potom nás potěšili ještě jednou. To když jsem oznamoval, že je máme ve sdružení celkem 144 členů. Jeden z členů kapely si hned vzal mikrofon a poznamenal: „Teď jsme se v kapele dohodli - už je nás 148.“

Jiří Tyc

Vložit komentář





POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

STATISTIKY

Počet článků: 91
Počet autorů: 8
Celkem návštěv: 62154
Dnešní návštěvy: 63
Počet fotografií: 29

VYHLEDÁVÁNÍ


PARTNEŘI


Hejl Servis

UJV


© 2018 JIHOČEŠTÍ TAŤKOVÉ