Facebook Email
Aktuálně:
Vichr Herwart

Matky proti jaderné energii a dary pro Černobyl

Dne 11. 11. 2016 byla v německém listu Süddeutsche Zeitung zveřejněná žádost sdružení Matky proti jaderné energii (Mütter gegen Atomkraft) o dary pro děti a jejich rodiče z okolí černobylské elektrárny. Mají to být hlavně zimní oblečení, ložní prádlo a chodítka.

Během vánočních svátků jsem o této sbírce přemýšlel a nyní se dělím s Vámi - čtenáři o svůj názor.

Je v pořádku, že věnujeme pozornost tragedii, která se stala 26. dubna 1986. Je třeba si neustále připomínat, že výbuch čtvrtého bloku černobylské elektrárny byl velkou katastrofou. Podle odhadů zemřelo do dnešních dnů přibližně deset tisíc lidí na následky ozáření a ještě několikrát víc jich zemřelo na následky stresu, vykořenění z jejich domovů.

Do dneška – tedy třicet let po katastrofě – najdeme v okolí elektrárny místa, kam není dobré kvůli vysoké úrovni radioaktivity vůbec chodit. A to nemůže přebít ani fakt, že jsou naopak již léta pořádány zájezdy do blízkosti čtvrtého bloku jaderné elektrárny Černobyl. Přivezou Vás do Pripjati autobusem, ukážou Vám rozpadající se sarkofág nad zničeným blokem a stavbu sarkofágu nového. Radiometr namíří směrem k havarovanému bloku, aby Vám slyšitelné praskání dalo vědět, kde jste. A potom Vás vezmou do jídelny na oběd a odvezou zpátky do Kyjeva.

Jak říkám, je třeba si stále připomínat, co se stalo a proč se to stalo. A speciálně by si to měli připomínat provozovatelé jaderných elektráren. Aby neměli pocit, že peněz do zařízení vrazili dost a že teď už není co zlepšovat.

Vraťme se teď ale k té sbírce Matek proti atomu. Pro koho vlastně je? Je známo, že během několika prvních dnů po výbuchu bylo vystěhováno téměř všechno obyvatelstvo z okruhu třicet kilometrů kolem elektrárny. To bylo v dubnu 1986. Po „vyčištění“ nejbližších prostor kolem místa výbuchu byla obnovena výroba elektrické energie na prvních třech blocích. Tohle ne každý ví, protože aktivisti říkali, že na místa v okolí elektrárny nebude moci tisíce let vstoupit lidská noha.

Výroba elektrické energie byla ukončena definitivně v roce 2000. K úlevě lidí, kteří měli z jaderné energie strach. A k nevoli lidí, kteří tím ztratili zdroj obživy.

Obrovský prostor kolem jaderných bloků zůstává stále (až na výjimky) neobydlen. A jsme dnes 30 let od výbuchu… Což znamená, že tehdejší děti jsou dnes rodiče, tehdejší rodiče jsou dnes babičkami a dědečky. A navíc bydlí mimo „zakázanou“ zónu. Tedy na území, kde úroveň radioaktivity odpovídá limitům.

Takže ložní prádlo a chodítka budou dnes sloužit úplně jiným lidem…

Z hlediska těch „potřebných“ by bylo lepší podporovat obyvatele mimo třicetikilometrový okruh kolem elektrárny. Podle odborníků je tamější situace mnohem horší, než u lidí, kteří bydleli v „zóně“. Není tam tak dobrá zdravotní péče, jak u těch „černobylských“. A jsou také i chudší. Stačí se tam dojet podívat.

A co takhle poslat zimní oblečení lidem na východ   ní Ukrajině, kde je situace z hlediska životních podmínek nepoměrně horší, než kolem Černobylu?

Ale kdo by tam jezdil? Kdo by tam vozil přikrývky a chodítka? Nula politických bodů…

Jiří Tyc

Vložit komentář





POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

STATISTIKY

Počet článků: 83
Počet autorů: 8
Celkem návštěv: 16770
Dnešní návštěvy: 52
Počet fotografií: 29

VYHLEDÁVÁNÍ


PARTNEŘI


UJV


© 2017 JIHOČEŠTÍ TAŤKOVÉ