Rozhovor s panem Patočkou

Vážený pane šéfredaktore, nedávno byl ve Vašem časopisu (Týden, číslo ze 17.1.2000) uveden rozhovor s panem Patočkou. Nedá mi svědomí a musím na část jeho článku reagovat. Jde o jeho názory na Temelín:

Myslím, že a. s. ČEZ dnes už ani nejde o to elektrárnu zprovoznit - lobby jaderných inženýru usiluje především o navezení jaderného paliva. Jakmile se reaktor jednou jedinkrát spustí, stane se z něj zamořený jaderný provoz a starost o něj je bude desetiletí živit. To je vrcholně nemravný postoj - dosud nikdo pořádně neví, co dělat s vysoce radioaktivním odpadem. Ale ví se, jak velký je to bezpečnostní problém. Čím sofistikovanější zbraně mají teroristé, tím snadněji se obyvatelé české kotliny mohou stát rukojmími nějakého vyvrhele.

Nepochybuji o tom, že pan Patočka, který se zviditelnil svojí prací ve sdružení Duha, je velice inteligentní člověk. Jeho názory výše uvedené však svědčí o tom, že v otázce Temelína a jeho zaměstnanců naprosto ztratil soudnost. Léta vedený boj proti jaderné elektrárně se podle mého názoru mění v bezradnost. Když už není možnost Temelín zastavit, tak alespoň pošpinit práci lidí, kteří tam dělají.

Jsem zaměstnancem Temelína od roku 1986 a po mnoha letech trápení a protahování výstavby (známá konstanta:  t (termín) + 2 roky) se nám, kteří jsme přijeli žít a pracovat na jih Čech konečně rýsuje reálná šance, že elektrárna začne vyrábět elektřinu a díky vyrobeným megawatům pomůže pročistit vzduch nad naší republikou od popílku a tisíců tun skleníkových plynů ze spáleného uhlí v klasických elektrárnách. Já a moji kolegové se na okamžik spuštění Temelína skutečně těšíme. Vždyť kdo by nechtěl vidět, jak se točí mlýnek na potoce – mlýnek, který sám udělal. Kdo by nechtěl vidět jedoucí blok jaderné elektrárny, který dlouhá léta pomáhal stavět.  Ten, kdo prohlásí, že nám jde jen o to, abychom mohli desetiletí hlídat jednou aktivovaný a tedy zamořený jaderný provoz, patrně neví, o čem mluví. A nebo patří k těm, kdo udělají mlýnek na břehu potůčku, a potom ho – uspokojeni dosavadní prací – nechají ležet na břehu, aniž by ho roztočili, a jdou domů. Pan Patočka má skutečně velmi nízké mínění o lidech, kteří mají na ekologii jiný názor než on. A přece je ze stavu životního prostředí v Evropě více než jasné, že v zemích, kde vyrábějí energii jaderné elektrárny mají vzduch čistý. Francouzi přece nejsou blázni.

Kdybych chtěl reagovat na narážku pana Patočky o „skutečné snaze jaderných inženýrů, kterým nejde o nic jiného než vydělat si díky zamořenému provozu“ ve stejném stylu, mohl bych tu napsat, že jistým ekologickým organizacím nejde o to, abychom měli u nás v Čechách čistý vzduch, ale jde jim jen o to, aby zbourali Temelín. Protože pokud ho nezbourají, rakouský sponzor uzavře svůj měšec naditý šilinky a jisté ekologické organizace budou muset výrazně zlevnit svůj provoz. A na závěr bych mohl s panem Patočkou dodat, že je to „vrcholně nemravný postoj“. Tak by vypadala reakce stejnou mincí. Potom už by ale nebylo daleko k fackám. Bez ohledu na to, kdo z nás dvou by se dostal blíže k pravdě a kdo by zůstal jen u svých názorů.

Takhle se ale domlouvat přeci nemůžeme. Nemůžeme přeci házet do jednoho pytle spoustu šikovných lidí, stavících největší dílo v dějinách České republiky spolu s jednotlivci, kterým jde skutečně jen o zaměstnání a nikoliv o práci, bez ohledu na to, jestli je Temelín dostavěn nebo ne. Jsou tací. Řekl bych takoví „přátelé za trvalou dostavbu JE  Temelín“. Naštěstí už nemají navrch. A stejně tak nemůžeme strkat do jednoho pytle nadšence, bijící se za čistý vzduch v naši krásné vlasti, spolu s jedinci, kteří jezdí demonstrovat před Temelín proto, protože je to „vzrůšo“, jsou prázdniny a slušně se za to platí.

Jde-li o dostavbu Temelína, pádné důvody proti dokončení jeho odpůrcům skutečně chybí. Když to nevyšlo s ekologií, tak hle, Temelín nebude konkurenceschopný. Jeden poslanec evropského parlamentu tvrdí, že Temelín je třeba zastavit, protože drahá elektrárna nebude konkurenceschopná. Druhý poslanec hned dodá, že energie z Temelína bude levná a proto je třeba zastavit jeho výstavbu. Argument, že Temelín je drahý, dnes už taky nepochodí. Těch sto miliard za dva tisíce megawat výkonu je poměrně nízká částka. Elektrárna o stejném výkonu dnes stavěná by byla minimálně o třetinu dražší. Navíc se dá jednoduše spočítat, že Temelín, jedoucí na plný výkon, bude mít roční tržby ve výši přibližně dvanáct miliard korun. Po započtení všech nákladů na provoz nám vyjde, že se elektrárna během své životnosti zaplatí. Takže ani ekonomická stránka není to pravé. A tak co sociální napětí v severních Čechách? Někteří ekologové tvrdí, že po najetí Temelína bude na severu propuštěno dvacet tisíc lidí, těch, kteří se starají o přísun uhlí do klasických elektráren. Sami odboráři uvádějí číslo o pět tisíc nižší. Už to je podivné. Je ale mnohem podivnější, že když se ČEZu podařilo vyvést do zahraničí za loňský rok elektrickou energii ve výši výroby téměř jednoho temelínského bloku, tak ti samí ekologové rozvinou na mimořádné valné hromadě ČEZ a.s. transparent odsuzující vývoz našeho životního prostředí. Tentokrát s nimi naprosto souhlasím. Je třeba co nejdřív spustit Temelín a omezit spalování uhlí. Toto však zmíněné organizace nechtějí. Podle mě je to něco jako rozpolcení osobnosti naroubované na občanské sdružení.

Pan Patočka se také zmiňuje o ukládání vyhořelého jaderného paliva. Píše, že dosud nikdo neví, co s vyhořelým palivem. Je nešťastné používat formulace „nikdo neví“ nebo „všichni vědí“ atd. Ukládání vyhořelého paliva je zvládnutý problém. Jenom ještě nikdo (teď je to slovo oprávněné) ve světě  úložiště na vyhořelé jaderné palivo nepostavil. Protože to prostě zatím nebylo potřeba a navíc – možností jak uložit vyhořelé palivo je víc a stále se hledá ta nejvýhodnější. Ať už z hlediska dalšího využití vyhořelého paliva, nebo z hlediska ceny za uložení.

Poslední, o čem se pan Patočka zmiňuje je teroristická hrozba. Už podle výše uvedeného názoru pana Patočky, že bychom my jaderní inženýři chtěli celá desetiletí hlídat zamořený provoz, je vidět, že není na tuto oblast expertem. A neví, co to je hlídat zamořený provoz, kolik lidí by se tak uživilo a jak dlouho by se uživilo. Totéž se týká teroristické hrozby. Pro speciálně vyzbrojenou jednotku, tak jak je známe z amerických filmů, by asi nebyl problém dostat se až na blokovou dozornu, což je mozek jaderného bloku, a tam přinutit obsluhu k nějaké nestandardní manipulaci. Ale to je asi tak všechno. Pracoval jsem několik let jako operátor a vedoucí bloku na Dukovanech a vím, na rozdíl od pana Patočky, že na to, abych poškodil reaktor mi nestačí samopal a kufr plný trhaviny. Už jednou jsem se v tomto dopise zmínil o Francii. V této zemi provozují 57 reaktorů, vyrábějí velice levnou elektrickou energii a díky jaderným elektrárnám mají v celé zemi čisté ovzduší. A pokud by to bylo s teroristy tak jednoduché, asi by ve Francii mohl málokdo v klidu spát.

To je všechno, co jsem Vám chtěl napsat. A musel jsem napsat. Když mě totiž někdo v časopisu napadne, že myslím jen na svoji kapsu a na to, jak bych to doklepal do důchodu bez ohledu na zdraví svých dětí a svých spoluobčanů, musím se bránit. Byť by mě takto napadl vysokoškolák, proslulý ekolog a šéfredaktor Literárních novin.

A ještě něco: Přestaňme se už proboha dohadovat, jestli Temelín ano nebo ne a začněme řešit skutečné problémy dneška, jako je oteplování Země, dioxiny, rostoucí skládky, zničené lesy, rakovina, AIDS, výfukové plyny a …….… a to je snad málo?!