Mýty ohledně zelené elektřiny

Z médií:

https://www.kurzy.cz/zpravy/573641-5-mytu-o-zelene-elektrine-je-draha-a-funguje-jen-za-hezkeho-pocasi/

Hned na začátku se dozvídáme mýtus, že obnovitelná energie je drahá a platíme jí z našich kapes. Pokud ten, kdo toto říká myslí zákon o podpoře obnovitelných zdrojů, který byl odhlasován v našem parlamentu v roce 2010, tak je to holá pravda. Žádný mýtus. Nějakých 40 až 45 miliard korun činí roční dotace, z toho nejvíc do „slavných“ FVE parků. Deset miliard dává ročně stát, zbytek všichni občani, kteří si kupují elektrickou energii. Tedy skoro všichni.

Dále je tam mýtus o škodlivosti větrných elektráren. Že ničí naše zdraví.

Staré VE, které neměly tubus, ale konstrukci podobnou, jako stožáry elektrického vedení, údajně způsobovaly nízké frekvence a zdravotní problémy. A byly hlučné díky převodovkám a vysokým otáčkám.

Dnes už je to jinak a větrnou elektrárnu slyšíte jen když dojdete dostatečně blízko.

Je pravda, že VE zabíjí ptáky, že z konců lopatek může padal led, ale to je pořád slabý odvar ve srovnání s externími dopady spalování uhlí.

Dostala se mi do ruky zajímavá americká studie, která říká, že jak VE míchají vzduch, tak dochází k mírnému oteplování. Takže VE nemusí moc pomáhat v brždění klimatických změn. A nenulový může být i dopad na meteorologii, tedy změny počasí.

V článku dále máme pět mýtů, které autor hned vyvrací. Jak se mu to podařilo?

Mýtus 1: Když bude zataženo, nezapnu ani lampičku.

Autor říká, že za FVE může zaskočit biomasa, nebo přečerpávačky. A má pravdu. Ale do jaké kapacity? Pokud budeme mít kapacitu FVE větší, než kapacitu biomasy a přečerpávaček, což máme už dnes, lampičky svítit nebudou. Ostatní OZE prostě výpadek nenahradí. Nastoupí „staré dobré“ uhlí, plyn a jádro.

Ten, kdo se zabývá energetikou, má v paměti 8. 1. 2021, kdy byla Evropa velmi blízko blackoutu. Vyšetřování události není zcela uzavřeno, ale dnes už víme, že problémem bylo mimo jiné odstavení několika jaderek ve Francii a také to, že byla nad Evropou tlaková výše a německé větrné elektrárny nevyrobily skoro nic.

A ve Francii nevypínali lampičky. To by nepomohlo. Oni vypínali přímotopy.

A v Rakousku byli moc rádi na naší jadernou a uhelnou energii.

Autor také píše o „dynamickém rozvoji“ akumulace elektrické energie. Ano, dynamika tam je, ale prakticky to zatím není moc vidět. A v pátek 8. 1. akumulace ve formě přečerpávací elektrárny nepomohla. V prvním okamžiku po poruchách sítě mohou pomoci jen bloky, které jsou zařazeny do primární regulace frekvence. Tedy točivé stroje. Tam funguje okamžité zvýšení výkonu. Než se rozjede přečerpávačka správným směrem, trvá to cca dvě minuty. A to už může být pozdě.

Teď jsem si vzpomněl na jednu příhodu starou pět let. Byl jsem na jednání na Ministerstvu životního prostředí. Probírali jsme tam něco ohledně energetiky. A byl jsem upozorněn, že v zasedací místnosti jsou světla napájena z FVE panelů, které jsou na střeše ministerstva. Potěšilo mě to, jen mě připadalo, že je zbytečné svítit, když jde do místnosti sluneční světlo přes závěsy. Potom se ale stalo, že slunce zašlo za mrak a světlo zhaslo. A my jsme toho moc neviděli.

Tedy, nápad dobrý, jen by to chtělo baterii pro akumulaci, aby to světlo svítilo naopak.

Mýtus 2: Zelená energie musí být drahá.

Dnes už je to „zaplať přírodo“ lepší než před deseti roky, ale i tak se bez dotace nic moc vyrábět nedá. To, že mohou majitelé OZE jít na trh s tržní cenou, to je dáno většinou tím, že dostávají bokem injekci ve formě dotace.

Šílené je to u větrných farem v Německu, které celkem pravidelně v době nadbytku výkonu prodávají elektrickou energii za zápornou cenu.

 V dnešní době se občas píše, že OZE jsou už konkurence schopné klasickým zdrojům. Podle mého názoru to je ale tím, že se díky povolenkám na CO2 zdražují plynové, a hlavně uhelné zdroje. Tedy nikoliv snížením nákladů na OZE.

Tady je třeba říci, že z vysoké ceny povolenky profitují jaderné elektrárny, které mají ještě k tomu velmi nízké náklady na palivo.

V posledních měsících, kdy je cena povolenky vysoká a ceny na trhu silové energie jsou při krátkodobých nákupech až 80 Euro za MWh, se jeví Dukovany a Temelín jako „zlatá vejce“.

Ale pozor! Jen pokud spolehlivě fungují. Pokud dojde k výpadku jaderného zdroje a musí se náhle shánět drahé záložní zdroje, není to zlaté vejce, ale „pukavec“.

Pokud jde o vyvrácení mýtu o drahé zelené energii, nemohu se ubránit dojmu, že tento mýtus autor článku neměl ani snahu vyvrátit, spíš měl snahu o propagaci své firmy.

Mýtus 3: Výroba a recyklace solárních panelů je neekologická.

Jsem přesvědčen, že likvidace starých FVE panelů bude velký business. U nás v Čechách skončí za deset let masivní podpora FVE parků, které byly uvedeny do provozu v roce 2010.

Majitelé FVE – jak je uvedeno v článku – platí povinný recyklační poplatek. Před několika lety totiž byla obava, že po ukončení životnosti panelů opustí majitelé lokalitu, zruší firmu a likvidaci bude muset zajistit obec.

Věřím, že peníze z recyklačních poplatků nakonec nebudou třeba. Dokážu si představit, že tržby za recyklované suroviny bohatě pokryjí náklady firmy, která se tím bude zabývat.

Byl jsem před pár lety v jedné firmě u Prahy, která má plazmový reaktor, ve kterém recyklují staré elektronické součástky. Při vysoké teplotě získávají drahé kovy, které čistí a prodávají. A dalším produktem je struska, která se dá použít jako stavební materiál. Navíc při tomto procesu vzniká plyn, který oni čistí a spalují v mikroturbíně, která vytápí objekt a vyrábí elektrický proud. Skvělé řešení!

Pokud jde o životnost panelů, věřím, že technika půjde dál a dál a těch 25 let s minimálním úbytkem výkonu se ještě zlepší. Když se ale podíváme na tu spoustu panelů, které tu máme od roku 2010, myslím, že tak akorát dojedou těch dvacet let. A potom to nebude jen úbytek výkonu, proč se budou likvidovat. Bude to hlavně konec dotace.

Leda, že by v roce 2030 byly na trhu tak vysoké ceny elektřiny, že by se vyplatilo dál provozovat staré FVE i se sníženým výkonem. Utopie to není.

Mýtus 4: Solární panely potřebují moc místa a zabírají nevyužitou půdu.

Tomuto mýtu moc nerozumím. Spíš by to mělo být, že panely potřebují moc místa a zabírají půdu, kterou bychom mohli využít lépe.

Klidně ať zabírají nevyužitou půdu, ale s rozumem.

Využití střech pro instalaci panelů je určitě správný směr. A bateriové úložiště k tomu.

Na dukovanské elektrárně například vzniká kryté parkoviště se střešními panely. To mi taky dává smysl.

Pokud jde o agrivoltaiku, pokud potřebují zemědělci přistínit některé plodiny, asi to smysl má. Jen jsem zvědavý na ty investiční náklady. Složitější konstrukce, vyšší, a tedy i pevnější, náchylné na problémy ve velkém větru.

A jako perličku jsem našel, že můžou být FVE panely nad vinicemi, aby přistínily víno. Nejsem odborník přes vinou révu, ale neznám vinaře, který by chtěl zastínit svoji révu. Nedělají to ani v Provence, ani ještě víc dole ve Španělsku a Itálii.

Čím víc slunce, tím lepší víno.

Nebo že by novinka Bordeaux Photovoltaïque? :-)

Mýtus 5: Pokud naše domácnost přejde na zelenou energii, je to jako kapka v moři.

Využívat nízkoemisní elektřinu je určitě namístě. Když přejdou domácnosti na „zelenou energii“, (zde velmi pravděpodobně uvažováno OZE, tedy bez jádra), bude růst podíl té ekologické. A dle autora článku vyšší spotřeba pobídne další výrobu zelené elektrické energie.

Jenže to by se muselo vyplatit jí vyrábět. Už dnes je možné stavět FVE a VE a nevím, že by to někdo omezoval. Ale majitelé OZE na tom chtějí vydělat. Logicky. Takže i když bude větší poptávka, ale za cenu nevýhodnou, tak asi výrobců OZE moc nepřibude.

Další věc. Pokud bude tolik zákazníků, že skoupí celou produkci FVE, co si potom koupí na noc? Anebo čím budou svítit, když si koupí elektřinu z VE a bude bezvětří?

Vyplývá z toho, že koupit si sto procent elektřiny bez akumulace nemůže fungovat. Je to prostě mýtus!

Text mýtu číslo 5 spíš opět vede k tomu, abychom si (za mírný poplatek) koupili elektrickou energii od firmy bezDodavatele.

A úplně na závěr si trochu dloubnu.

V článku je uvedeno, že když přejde průměrná rodina na OZE, je to, jako bychom vysadili 58 vzrostlých stromů.

A já říkám, postavme ETE3,4 a bude to, jako bychom vysadili 435 000 000 000 vzrostlých stromů.

Slovy: 435 miliard vzrostlých stromů.

Podle odhadů z roku 2017 je v Čechách cca 60 miliard stromů.

Nepomáhá tak trochu jaderná energetika životnímu prostředí?