Vítězství fyziky nad ideologií

Arogance moci

Dnešní článek začnu podobenstvím.

Představte si, že chcete postavit rodinný domek. Za tři roky nebudete mít kde bydlet, protože vám končí pronájem, takže to potřebujete řešit celkem rychle.

Máte tři potenciální stavitele (A, B, C), kterým jasně sdělíte, že:

• chcete bydlet za tři roky
• chcete pevnou cenu (žádné vícenáklady)
• chcete jednu zodpovědnou osobu za celou stavbu

 

Dostanete cenové nabídky a zjistíte, že

• Dodavatel A, má cenu celkem dobrou, ale pošle Vám tam minimálně dvě firmy, které budou zodpovědnost házet jedna na druhou. Takže nesplnili Vaše zadání.
• Dodavatel B Vám dá dobrou cenu, s kterou umíte žít a dá Vám pevný termín, kdy Vám předá klíče od domu.
• Dodavatel C Vám dá nějakou cenu, ale sdělí Vám, že není schopen garantovat ani tu cenu, ani termín, a vše záleží na tom, jak se bude vyvíjet situace se stavbou. Prostě uvidíme…

 

Co s tím?

Vy potřebujete za pár let bydlet. Chcete jistotu.

Takže dodavatele A vyřadíte už v prvním kole, protože už předem nesplnil podmínku jednoho zodpovědného na stavbě.

A ve druhém kole si vyberete dodavatele B, který Vám garantuje to, že nezůstanete na ulici.

Co následuje?

Dodavatel A si začne stěžovat, že „béčko“ používá částečně jeho projekt a že to není fér. A chce se soudit.

Tak daleko to ale Váš favorit nenechá dojít a rozumně se s „áčkem“ dohodne, aby to bylo, jak se říká win – win. A jede se dál.

Ovšem dodavatel C je z výsledku výběrového řízení tak rozladěn, že si začne stěžovat. U soudu.

Proč? Protože on je přece nejlepší! On to měl vyhrát!

Přece dodržet termín a cenu bez skrytých dotací je nemožné!

A dá podnět k soudu, aby tento znemožnil podpis smlouvy mezi Vámi a vítězem výběrového řízení. A to do té doby, než se ověří, že tam nejsou nějaké skryté dotace…

A soud, protože tomu moc nerozumí anebo je „motivován určitým směrem“ Vám zakáže podepsat smlouvu a čeká na to, až budou zodpovězeny všechny otázky neúspěšného dodavatele.

A malér je v tom, že Vy prostě nemáte čas!

Vy potřebujete do tří let bydlet. A pokud nebudete chtít skončit na ulici, čeká Vás drahý, ale opravdu velmi drahý pronájem.

Soud říká: „Když já nevím, jestli mám poškodit objednavatele, nebo toho nespěšného dodavatele. Já to raději zastavím a počkám si, až budou všechna podezření vyvrácena.

Naštěstí! Opravdu naštěstí máte ještě jednu páku, a to jest zajít na jiný soud a požádat ho, aby zrušil ten zákaz podpisu smlouvy.

A čekáte a doufáte, že budete moct smlouvu podepsat ještě dříve, než vyprší poslední den, kdy je platná cenová nabídka od toho Vašeho favorita.

Protože pokud by se tak stalo, musíte celý výběr opakovat a víte na „stopro“, že nebydlíte za tři, ale za šest let.

S Vámi čeká i Váš favorit, protože ten ty baráky stavět opravdu umí a chce Vám to i ukázat.

No a čeká i dodavatel C, který je přesvědčen o tom, že je prostě nejlepší! A věří, že bude výběrové řízení zrušeno a v příštím kole si ho vyberete napřímo, protože on by chtěl ve Vaší obci stavět všechny baráky! Bez soutěže.

A to i přesto, že již dvacet let ve vašem okolí nevyhrál ani jednu soutěž.

Tento dodavatel není dobrý. Staví nekvalitně, dlouho, a dokonce až za čtyřnásobek ceny, než na začátku slíbil. Někteří by mohli vyprávět…

Jenže za tímto namyšleným dodavatelem jsou mocní lidé.

A proto jsem i v titulku tohoto článku napsal to, co jsem napsal. Je to skutečně arogance. Arogance moci.

Naprostá neexistence zpětné vazby… Uvědomění si toho, že ti další jsou lepší a že já se musím zamyslet sám nad sebou.

Soudní lhůty běží, hodinky tikají. A Vy do poslední chvíle nevíte, jak to dopadne.

Nebudu Vás dále napínat.

Dobře to dopadlo!

Ten vyšší soud poslal ten nižší soud do háje s tím, že stížnosti dodavatele C jsou úplně mimo mísu.

Smlouva s Vaším favoritem je podepsána, a to za pár hodin po rozhodnutí toho vyššího soudu!

Vy víte, že Vás čeká ještě mnoho práce, než si budete moci poprvé očistit boty o novou rohožku před Vaším novým domem, ale už vidíte to malé světélko na konci tunelu. A taky víte, že to celé má smysl, a to Vám dodává spousty energie.

No a kam jsem tím podobenstvím jako energetik mířil?

Ano, „modří již vědí“, jak to bylo v té televizní soutěži.

Píšu tu o výběrovém řízení na výstavbu nových jaderných bloků EDU 5,6.

Laskavý čtenář, který se zabývá alespoň trochu energetikou si bez problémů dosadí za A, B a C ty správné firmy.

Za sebe musím říct, že mým favoritem byli už od začátku Korejci. Když se podívám na to, jak zvládli čtyři bloky v Barakahu, musím smeknout. Ale protože vím, jak mocná je politika, domníval jsem se, že pro EDU 5,6 bude vybrán Francouz. Kvůli jeho postavení v EU atd.

Jeden můj kolega, který posuzoval nabídky jednotlivých kandidátů mi ještě tak před rokem říkal, že už je to jasné. „Dostali jsme pokyn, že tu druhou nabídku už ani nemáme číst.“

Byl překvapen stejně jako já, kdo byl nakonec vybrán.

A já smekám před lidmi, kteří měli konečné slovo ve výběru!

Smekám, že nepodlehli politickému tlaku, který byl obrovský (někteří si vzpomenou, že Macron dokonce přijel i do Prahy).

A smekám před Danem Benešem, který nedávno v jednom rozhovoru jasně řekl, že by smlouvu s EDF nikdy nepodepsal.

Na konci minulého roku jsem byl služebně ve Francii. Celý měsíc. Je tam spousta skvělých lidí, s kterými jsem si rozuměl. Na druhou stranu tak, jak se zachovalo EDF a s ním i někteří francouzští politici, to je prostě neuvěřitelné a neakceptovatelné.

Oni ve zkratce říkají: „My jsme přece nejlepší, tak si nás vybrat musíte.“

My Češi tohle známe z pohádky: “A ty mi budeš běhat pro míč a musíš mi zavazovat střevíček. Musíš, musíš, musíš!“

Ale my teď prostě nemusíme.

Jsme suverénní národ a chceme spolehlivou energetiku za rozumný peníz.

Těžko radit, co by měli Frantíci s tím neúspěchem na Dukovanech dělat.

Normální člověk se chytí za nos a řekne si „Tak kde jsem udělal chybu?“

A pokud CHCE, dokáže se z toho poučit a příště být lepší.

Jenže když nemáte zpětnou vazbu, když si myslíte, že jste „pupek světa“, to se těžko řeší…

Tohle dilema naštěstí není náš problém.

Nás teď čeká obrovské množství práce, aby ty nové bloky skutečně za  7 – 8 let stály.

A věřím, že se brzy začne mluvit i o ETE3,4. Bez nich a bez malých modulárních reaktorů by nás stejně čekal „pronájem“ z toho podobenství (viz výše). A to nechceme.

Držme si palce.

Je to všechno na dobré cestě.

Jiří Tyc