Vítězství fyziky nad ideologií

Již léta se traduje historka, kdy si do německého parlamentu pozvali jednoho odborníka – elektrikáře a s nadšením mu nastínili, jak bude probíhat Energiewende. „Odstavíme jádro a uhlí, všude budou FVE a VE a elektřina bude putovat sem a tam, jak bude potřeba.“

Elektrikář si to vyslechl a namítl, že to takhle nebude fungovat, protože proti jsou Kirchhoffovy zákony. Načež mu jeden poslanec odpověděl: „To nevadí, ty přehlasujeme.“ :-)

Neporučíme větru dešti, tak to bylo, a tak to je. A nedávno se přesvědčili ve Španělsku a Portugalsku, že fyzika je pořád fyzika, i kdybychom si někdy přáli, aby „přivřela oči“.

Ano, téma dnešního článku jsou blackouty.

Za posledních 25 let postihlo naši Zemi mnoho výpadků elektrické energie. Ten nejznámější se udál v roce 2003 na pomezí USA a Kanady, kdy bylo zhruba dva dny bez proudu cca 60 milionů lidí.

Přímá příčina? Přetížení sítě. Kořenová příčina? Američani trochu pozapomněli investovat do nových přenosových sítí, a to i přesto, že po desítky předešlých let neustále stoupala spotřeba a tedy i množství elektrické energie, kterou musely ty dráty přenášet.

Ten samý rok zhasla celá „botička“, tedy Itálie. Na deset hodin.

Přímá příčina? Zkrat vedení ve Švýcarsku, kdy došlo ke kontaktu stromu s dráty.

Kořenová příčina? Itálie dlouhodobě nedisponuje vlastními dostatečnými výrobními kapacitami a ve chvíli výpadku dovážela z Francie tolik energie, co vyrobí tři Temelíny.

Největší blackout se odehrál v roce 2012 v Indii, kde bylo bez elektrické energie skoro 700 milionů lidí.

Ke kurióznímu blackoutu došlo letos v únoru na Srí Lance, kde se jedna zvědavá opice šla podívat, jak vypadá transformátor…

No a poslední velký blackout, což jest vlastně hlavní téma dnešního článku, začal 28. dubna 2025, v čase 12:33.

Ano, v tento čas se rozpadla energetická sít na Pyrenejském poloostrově.

I když je to už dva měsíce, pořád se španělským politikům nějak moc nechce oznámit pravé příčiny výpadku.

Byl tam dokonce takový názor, že blackout způsobil „vzácný meteorologický jev v podobě indukovaných atmosférických vibrací, vyvolaný extrémními teplotními výkyvy a způsobující anomální oscilace.“

I přesto, že energetici bývají starší vážení pánové, dokážu si představit, že se po takovém prohlášení nemohli smíchy udržet na nohách.

Před pár dny přišel názor, že za výpadek může velká FVE elektrárna. Potom byla osočena energetická firma, že neměla dostatečný počet záložních zdrojů.

Pro mě osobně je jedním z nejlepších zdůvodnění (a přitom krásně polopaticky popsaným) článek Petra Duška:

Dispečer 7 minut před blackoutem: Můžete najet? Elektrárna: Jo, za 90 minut - Médium.cz

Je to pořád o tom samém. Abyste dokázali jako energetici spolehlivě zásobovat odběratele elektrickou energií, potřebujete různé zdroje na různých místech, dostatek vedení, abyste při výpadku jednoho mohli přepnout na rezervu. Potřebujete zdroje, které můžete regulovat. Dále potřebujete zdroje točivé, které dokážou stabilizovat síť a frekvenci. Potřebujete nějaké zdroje, které vyrobí nejen činný výkon, ale i ten jalový, protože bez něho nespustíte velké motory. Potřebujete mít dostatek svých zdrojů, abyste se nemuseli spoléhat, že Vám někdo elektřinu dodá. Vždy je lepší mít mírný přebytek zdrojů než být závislý na dovozech.

Zde jsem popsal energetiku z „devadesátek“. Tak to bylo.

Dnes je to jinak. Do sítě zapojujeme čím dál více tzv. intermitentních zdrojů, u kterých česky řečeno neumíme regulovat výkon. Vyrábí, když nepotřebujete a nevyrábí, když máte energetický hlad.

Když máte dost zdrojů, které umíte regulovat, není problém se vyrovnat s určitým procentem FVE a VE. Při určitém podílu intermitentních zdrojů, a já říkám, že je to víc než cca třicet procent, už začínají trable.

A pokud chcete zapojit do sítě mnohem víc než třetinu, potřebujete velká úložiště elektrické energie.

Přečerpávací elektrárny, bateriová úložiště.

Zajímavý projekt mají i v USA:

ARES North America - The Power of Gravity

Při využívání velkého množství neregulovatelných zdrojů existuje jednoduchá přímá úměra. Čím víc jich využíváme, tím víc úložišť musíme mít.

A zde je velký problém nejen španělské energetiky.

Rozvoj obnovitelných zdrojů „o parník“ předběhl rozvoj a instalaci úložišť elektrické energie.

A znovu opakuji, i když máte úložiště, pořád potřebujete točivé stroje kvůli stabilizaci sítě.

No, a to je v podstatě problém, který způsobil, že například 35 tisíc lidí, kteří jeli 28.4. odpoledne vlakem, najednou zůstali stát v polích a čekali, až je někdo dostane domů.

K tomu obrovské ztráty na výrobě různých produktů atd.

Celá ta sranda stála 1,5 mld Euro a několik lidí přišlo o život.

Z jedné německé studie víme, že jednodenní blackout u našich západních sousedů by stál několik desítek miliard Euro a zemřelo by několik set lidí. Těch, kteří jsou připojeni na přístroje v ústavech, kde nemají záložní zdroje elektrické energie…

Ale vraťme se do Španělska.

Jednou z reakcí na blackout byl požadavek zastánců jaderné energetiky, aby byly dál provozovány jaderné elektrárny, případně aby byly postaveny bloky nové.

Španělský premiér na to velmi rychle zareagoval:

„V současné době neexistuje jediná seriózní studie, která by tvrdila, že jaderná energie je ve Španělsku nezbytná,“ tvrdil Sánchez a kritizoval názory, které považují jaderné elektrárny za řešení po výpadku elektřiny. „Energetická budoucnost Španělska je buď zelená, nebo nebude.“, prohlásil.

Jak „seriózní studie“? Co to je v jazyku politika?

Existuje snad nějaká „seriózní“ studie, že přemíra neregulovatelných zdrojů v síti vede k problémům, které mohou končit „bezproudím“?

Věřím, že takové studie jsou. Navíc, nemusí jít o studie. Jde, řekl bych, o středoškolskou fyziku.

Jenže v dnešním světě se dají objednat „studie“, kdy si můžete zadat i výsledek, k jakému se má dojít.

Pamatuji si dodnes, kdy si před spuštěním Temelína objednali jednu studii ekologičtí aktivisté. A autor studie (jehož jméno znám, ale neuvádím) na základě jejich podkladů došel k názoru, že se spuštění a provoz JE Temelín nevyplatí.

Následně autor poslal dopis na vedení elektrárny s nabídkou, že pokud si dáme svoje podklady, vypracuje další studii. Hádejte, jaký by byl její výsledek?

Tehdejší ředitel elektrárny to odmítl. Na šaškárny jsme neměli čas ani peníze.

Jeden německý ministr životního prostředí si krátce po rozhodnutí o odstavení jaderných elektráren v jejich zemi nechal zpracovat studii ohledně surovinových zásob. Výsledek byl odpovídající. Uranu prý už je jen na třicet let provozu jaderných elektráren.

A pan ministr to okomentoval tak, že tedy již nemá cenu stavět nové jaderné bloky, protože bychom do nich už stejně neměli palivo.

Takže se ptám znovu?

Jakou seriózní studii měl pan premiér ve Španělsku k tomu, aby byl varován před možnými problémy v rozvodné síti?

Věřím, že něco v ruce měl. Minimálně výroční zprávu provozovatele přenosové soustavy Red Eléctrica.

Ale boj za krásnou „zelenou“ budoucnost zvítězil.

I přesto, že trvalo dlouho, než se veřejnost dozvěděla, co vše bylo za blackoutem, věřím, že energetici měli jasno téměř okamžitě.

Na datech ze Španělska je vidět, že po opětném zprovoznění dodávek elektrické energie došlo k výrazně menšímu využívání FVE a větrných elektráren a adekvátně k tomu se zvýšil poměr regulovatelných zdrojů.

Je třeba opět zdůraznit, že výše napsané není kritikou obnovitelných zdrojů. Ty za nic nemohou.

Vítr a slunce jsou výborné zdroje elektrické energie. Pokud se tedy využívají s rozumem, což se ve Španělsku nestalo.

Pan ministerský předseda prohlásil, že buď bude španělská energetika zelená, nebo nebude.

Fyzikální zákony mu to na několik hodin splnily.

Ale nevěřím, že by z toho měl radost.