Energetika a ekonomika

Se zájmem jsem si dodatečně přečetl záznam rozhovoru z Radiofora (ČRo Plus, 23.1.2017) s panem Martinem Sedlákem z Aliance pro energetickou soběstačnost. Tématem byla energetika, jaderná předavším.

Několik věcí mě tam zaujalo, zkusím na ně reagovat.

Dle pana Sedláka, má státní koncepce z hlediska stavby jaderných elektráren „určitou slabinu“. A tou je ekonomika.

Má pravdu. Jen je třeba říci, že to není problém jaderných elektráren, ale obecně problém energetiky. A je to velký problém. Většina dnešních zdrojů prodává svoji produkci na hranici, nebo lehce nad hranicí rentabilnosti. Jsou tu i některé zdroje, které „jedou“ v červených číslech a dá se říci, že majitel buď věří, že se situace zlepší, nebo prostě dotuje výrobu z jiného zdroje. Jsou zdroje, které tento problém nemají a to jsou zdroje dotované. Trnem v oku jsou mnoha lidem v Čechách fotovoltaické elektrárny. I když za to fotovoltaika nemůže! Zasadili se o to čeští poslanci, kteří seděli v roce 2010 v parlamentu. I přesto, že Ti bystřejší cítili, kam to povede, bylo jich málo. Ta většina, která nakonec zákon schválila, byla hnána (jak jeden komentátor v rozhlase podotknul) „motivovanou nečinností“…

Především díky tomu platíme v této zemi na dotacích víc, jak 40 mld. Kč ročně. Pokud někomu vadí, že by mohl být s jadernými elektrárnami problém, tak si to jen spočítejte. Pokud nebudeme dotovat OZE, můžeme za ušetřené peníze každé čtyři roky postavit jeden jaderný blok s životností 60 až 80 let.

Problémem nerentabilnosti dnešní energetiky jsou nereálné ceny na středoevropském trhu. Jsou ovlivněny dotacemi. A také velkým přebytkem zdrojů. Pokud jsme ale v situaci, že při větrném počasí je cena na trhu záporná, co s tím chcete dělat?

Ano, majitel uhelné, plynové nebo jaderné elektrárny může říci „končím“. Kdo bude ale vyrábět jalovou složku elektrické energie? Kdo bude regulovat napětí? A kdo bude vyrábět elektrickou energii, když nebude svítit a foukat? Například v lednu najdete vždy alespoň jeden den, kdy je zamračeno a kdy nefouká. Abyste pokryli potřeby dané země, je Vám nanic pětkrát, desetkrát tolik fotovoltaických panelů na střechách. Potřebujete zdroje, které nezávisí na počasí. Anebo (jak zmiňuje i pan Sedlák) obrovskou kapacitu v bateriích. Tedy akumulaci.

Akumulace je skutečně částečným východiskem. Není ale stále k dispozici. Myslím tím ve velkém.

Je tedy třeba být velmi opatrný v zatracování uhlí, plynu a jádra. Pokud by došlo k masivnímu blackoutu, málokoho by zajímalo, že bez uhlí a plynu je tu čistší vzduch. Podle některých analýz by jedna kilowatthodina měla v čase bezproudí na trhu cenu i sto korun. Ale ani za tu cenu by prostě nebyla k dispozici.