Temelín, vycpaná kuna a větrné elektrárny (30. 7. 2003)

30.7.2003 krátce po jedenácté hodině dopolední zastavilo před elektrárnou na parkovišti několik aut. Vyskákali z nich rakouští a čeští aktivisté (v bílých kombinézách samozřejmě) a začali z kufru vynášet a na parkoviště pokládat toaletní papír. Padesát balíčků po čtyřech ruličkách. Na každém balíčku číslo. Od jedné do padesáti. Důvodem k „papírovému happeningu“ byla jubilejní padesátá porucha na Temelíně. Tedy padesátá podle čárek, které si dělají v Rakousku.

27. července brzy ráno totiž došlo ke zkratu na jednom z mnoha elektrických kabelů elektrárny a pro jedno ze čtyř hlavních cirkulačních čerpadel prvního bloku to byl důvod k působení ochrany jeho motoru a tím k odstavení čerpadla. Blok snížil výkon pomocí tak zvaného Limitačního systému na 48% výkonu reaktoru. Vše v souladu s projektem. Byl určen vadný kabel, čerpadlo bylo za necelé tři hodiny najeto a výkon bloku byl druhý den odpoledne opět na 100 procentech.

Byl jsem ten den na elektrárně a tak jsem se šel na happening osobně podívat. Dozvěděl jsem se, že poruch je „podle názoru aktivistů“ mnoho, že to nejsou poruchy, ale spíš  průůů...švihy a že ČEZ tají, co se vlastně s kabelem stalo. A že chtějí okamžitě od ČEZU podat zprávu, co s kabelem bylo.

Hned na to si vzal slovo jeden s rakouských účastníků a ukázal novinářům a také několika přihlížejícím kabel. Asi metrový kus, vhodný tak na 380 V, tedy třeba k cirkulárce. A takový podobný že se nám prý pokazil a když tajíme PROČ se pokazil, tak aktivisté nastíní jednu z možností. Možný původce závady byl nyní aktivisty hledán pomocí solárních lampiček. Pod toaleťákem s číslem 50 byla „objevena“ papírová krabice. Ta byla donesena až před objektivy kamer a víko bylo postupně otevíráno s očekáváním, jaké má dítě při rozbalování dárku pod vánočním stromečkem. Konečně byla krabice otevřena a aktivisté v čele s paní Kuchtovou s radostí v očích vytáhli před novináře vycpanou kunu... A ta že to mohla být.

Nevím... Vím o  tom, že kabely prokousávají potkani. Možná, že i kuny. Opravdu nevím. Co však vím, to je to, že to bylo jinak. V okamžiku předvádění zmíněného kousku kabelu jsem byl už několik minut v rozhovoru s panem Vlčkem, což jest vedoucí OIŽP, tedy jedné s organizací, která ve spolupráci s Rakušany bojuje proti Temelínu. Říkal jsem mu, že ten porouchaný kabel vypadá jinak, než ten, co si přivezli. Odvětil, že je škoda, že jsme jim nedali včas vědět, jak ten „náš“ kabel vypadá, protože by si jinak přivezli ten správný.

A teď už se dostáváme k tomu podstatnému. Pracovníci elektrárny skutečně nevěděli ani v neděli, ani v pondělí, co přesně se s kabelem stalo. Představy (některých) aktivistů o elektrárně jsou totiž (někdy) naivní. Skutečný kabel je kabel na napětí 6000 V. Má v průměru asi 9 cm a jeho délka je ... ano vážení aktivisté, jeho délka je přibližně 600 metrů, slovy šest set metrů. Prochází několika desítkami kabelových kanálů a zkontrolovat jej celý není jednoduché a není to práce na pár hodin. A to ani v případě, že bychom používali solární lampičky...

Dnes už vím také to, že izolace kabelu není porušena. To znamená, že to kuna nebyla. A také to znamená, že vizuálně kabel nemá chybu. Problém je uvnitř.

Tolik tedy o kabelu. Porucha nepříjemná, nikoliv však vážná. Podobné poruchy se dějí i jinde, ale opět jsme u toho, že takové informace většina elektráren ve světě nepodává.

Rozhovor s panem Vlčkem z OIŽP ještě několik minut pokračoval. Už věděl, že ten „správný“ kabel by před Temelín ve škodovce pepřivezli...

Potěšil mě tím, že přiznal, že temelínské turbíny po počátečních problémech jedou dobře. Několik okamžiků na to však řekl, že by stejně raději viděl Temelín odstavený.

Odstavit Temelín a nahradit jej obnovitelnými zdroji. Stále stejný požadavek většinou stále stejných lidí. A jednou z možností náhrady je vítr. Shodou okolností vyšel v Haló novinách 31.července článek o VE v Jindřichovicích pod Smrkem. Správce majetku pan Novotný tam podává velice zajímavé informace.

Tak tedy vážení čtenáři, ke konci července má jedna VE najeto 343 motohodin a vyrobila 22 937 kW. Ta druhá prý vyrobila o něco méně. Pro ty, kteří to nevědí připomínám, že tam mají dvě VE, každou o instalovaném výkonu 600 kW. Když si spočítáme hodinový průměrný výkon, dojdeme k číslu necelých 67 kWh. VE byly slavnostně pokřtěny 5. června, běžely však už asi o tři týdny dříve. Točí se tedy přibližně každou pátou hodinu. Při výkupní ceně 3 Kč/kWh uvedená „lepší“ VE vydělala necelých 79 tisíc Kč.

Pan Novotný v článku říká, že největší vítr příjde na přelomu zimy a jara. Zcela upřímně (bez ironie) mu přeji, aby to tak bylo. Jinak si totiž těžko obec vydělá ty očekávané roční tři miliony do své kasy. Navíc by se někteří tzv. daňoví poplatníci mohli ptát, proč MŽP dotuje takový projekt desítkami milionů korun.

V článku o VE v Jindřichovicích je popsáno, jak pan Novotný ukáže rukou na pole a říká: „támhle bychom mohli mít další dvě větrné elektrárny. Ale jedině tenkrát, pokud dostaneme výbornou dotaci.“

To já bych si z dovolením také vzal...