Česky English
Facebook Email

Temelín je opět podezřelý... (21. 10. 2002)

V minulých dnech bylo okolo Temelína opět trochu rušno. Z Plzně byl dovezen opravený rotor generátoru pro druhý blok. Také bylo oznámeno, že první blok pojede na sníženém výkonu, protože by nevydržel s palivem do ledna, kdy je každoročně v naší republice po elektrické energii největší hlad. Toto bylo podezřelé Jihočeským matkám. Poslední zajímavou událostí okolo ETE bylo prohlášení rakouského ministerstva pro životní prostředí, že je spokojeno s přístupem české strany k plnění smlouvy z Melku a že vítá instalaci diagnostického systému u známého potrubí s párou a napájecí vodou.

Jak to vidí Jihočeští taťkové?

Ti z nás, kteří na Temelíně dělají, mají radost z toho, že se nový rotor do generátoru už montuje. Je nepříjemné chodit okolo rozebraného generátoru a bezmocně koukat do prázdné díry po rotoru. Je to jako když máte auto na dvorku na špalkách.

Spouštění druhého bloku šlo ze začátku mnohem lépe, než na bloku prvním. Bylo to logické. Mnoho úprav z „jedničky“ se automaticky udělalo i na „dvojce“. O lepším spouštění hovoří i to, že na „dvojce“ bylo doposud jen jedno tak zvané rychlé odstavení reaktoru - tedy pád všech regulačních a havarijních tyčí do aktivní zóny reaktoru. A to už byl druhý blok na výkonu 30 %. Potom se ale objevil zkrat na rotoru generátoru. Bylo to těsně před tím, než se měl generátor poprvé fázovat do sítě, při tak zvaných primárních zkouškách. Následovala odstávka, výměna rotoru za nový, náhradní a opět příprava na fázování. A další zkrat! V tisku proběhla jen krátká zpráva o tom, že temelínský druhý blok čeká další odstávka a další výměna rotoru. Dnes, kdy píšu tento článek (12.10.2002), měl být druhý blok už na výkonu 100% a měl procházet dynamickými testy. Bohužel.

Zpoždění spouštění druhého bloku zapříčinilo i problémy s provozem bloku prvního. Na „jedničce“ se plánovala odstávka na výměnu paliva, ale to už měl jet druhý blok na plný výkon. A věřte, že 1000 MW se v zimě hodí! Specifikum tlakovodního jaderného reaktoru je v tom, že nelze měnit palivo během provozu reaktoru. Nyní se plánuje výstavba nového typu reaktoru chlazeného heliem, kde bude také možno kontinuálně měnit palivo. Na Temelíně to ale nejde. Je to jako by jste měli auto se zaplombovanou nádrží a nemůžete dolévat benzín. Musíte spotřebovat celou nádrž a teprve potom můžete natankovat opět plnou. A navíc je to spojeno s montáží a demontáží motoru. Na Temelíně je zavezeno 92 tun paliva o takové kvalitě, která zaručuje provoz bloku na nominálním výkonu asi 310 dní. Říká se tomu 310 efektivních dnů.

Z důvodu zpoždění ve spouštění druhého bloku jede teď první blok na výkonu 80 % a tedy s 80 procentní „spotřebou“ paliva. Je to spočítané tak, aby blok vyráběl do konce listopadu, v prosinci byl odstaven do běžné opravy a celý leden mohl jet opět na výkonu 100 %. Na tomto postupu není nic zvláštního, pokud v tom ale nechcete hledat nějakou „kulišárnu“. Jihočeské matky od ČEZu nic jiného, než podrazy nečekají, proto jim to připadá podivné. Celý vtip je ale v tom, že pokud máte na topení v kamnech kbelík uhlí a chcete, aby kamna hřála o určitém dni v budoucnosti, nesmíte uhlí protopit najednou a hned. Nic víc.

Poslední zajímavá zpráva okolo Temelína je, že rakouské ministerstvo pro životní prostředí prohlásilo, že je spokojeno s přístupem české strany k plnění smlouvy z Melku a že vítá instalaci diagnostického systému u známého potrubí s párou a napájecí vodou. V prohlášení je docela uvedeno, že ministerstvo žádnou stavbu betonové zdi nepožadovalo! Tato zpráva samozřejmně „naježila“ rakouské odpůrce atomu. V principu je to ale velmi rozumná odpověď na plánovanou instalalci diagnostického systému.

Čemu totiž zabrání betonová zeď? Mohla by zabránit tomu, že v případě roztržení jednoho potrubí nedojde díky švihnutí ocelové trubky i k destrukci potrubí vedlejšího. Na Temelíně jsou místo betonových zdí instalovány tak zvané „omezovače švihu“, což jsou v podstatě ocelové prstence, kreré potrubí pevně svírají. Toto řešení pochází z amerických norem, je tedy jiné, než řešení německé. Je však horší? Není! Je jen jiné. Pokud ale u potrubí nainstalujete diagnostický systém, jste schopni zjístit v časovém PŘEDSTIHU, že s nějakou trubkou není něco v pořádku a tuto trubku VČAS vyměnit za jinou, novou! To je přece mnohem lepší, než čekat, až nějaké potrubí praskne a potom spoléhat na omezovač švihu. A je jedno, jestli ocelový omezovač, nebo betonový omezovač švihu! V obou případech je totiž na konci takové události mnoho tun šrotu a jaderný blok odstavený na několik měsíců.

Stejně tak je lepší při prohlídce v servisu zjístit včas nějakou závadu na brzdách a tyto brzdy opravit, než si říkat: „Od čeho je tam airbag?“ My máme na Temelíně instalován „airbag“ americký, rakouští protijaderní aktivisté tvrdí, že německý „airbag“ je lepší a chtějí, abychom namontovali právě ten! My však zůstáváme u „airbagu“ amerického a přidáváme k tomu pravidelné prověrky příslušného zařízení, aby „airbag“ mohl celou dobu životnosti spokojeně „spát“.

Prevence je prostě vždy lepší, než likvidace následků nehody. Rakouské ministerstvo životního prostředí na to přišlo. A dovolilo si svůj názor veřejně prezentovat. Za to jim patří dík. Za rozumný názor a také za projevenou odvahu.

Jiří Tyc

Vložit komentář







© 2021 JIHOČEŠTÍ TAŤKOVÉ