Výročí Černobylu

V sobotu 29.4.2000 pořádaly Jihočeské matky v Českých Budějovicích setkání u příležitosti čtrnáctého výročí Černobylské havárie. Setkání bylo využito jako obvykle i ke kampani proti spuštění Temelínské elektrárny. Vzpomínky na Černobyl jsem se zúčastnil i já spolu s mými kolegy z konkurenčního sdružení Jihočeští taťkové a využil jsem možnost promluvit k účastníkům. Na setkání byla mimo jiné zveřejněna zpráva, podle které má přibližně 50 procent mladých polských žen problémy se štítnou žlázou a to díky radioaktivním spadům z Černobylu. Tuto možnost jsem ve svém příspěvku vyvrátil s tím, že radioaktivní jód  J 131 se sice do Polska dostal, ale v koncentraci asi o tři řády nižší, než by mohl uškodit. Po mně si vzal do ruky mikrofon jeden z ekologických bouračů Temelína a sdělil přítomným, že moje argumenty jsou zmatené. Dále přítomné upozornil, aby se nikdy nedali zatáhnout do odborné argumentace. Provozování jaderných elektráren je prostě neetické a basta. Docela mě to pobavilo. Četl jsem už hodně „odborných“ argumentů proti Temelínu a proti jaderné energetice. Já sám jsem několik let pracoval na Dukovanech, nyní pracuji na Temelíně a mnohdy jenom kroutím hlavou, když čtu některé argumenty o nevhodné reaktorové nádobě, ochranné obálce, vlivu radioaktivních výpustí na životní prostředí a podobně. Když si potom člověk dá tu práci, sežene fakta, statistiky a odborné posudky, aby uvedl na pravou míru to, co slyšel z úst „ekologů“, tak ho nikdo nechce slyšet. Žádná odborná argumentace!  Na jednu stranu je to dobře, protože naše sdružení vzniklo vloni v létě především proto, aby uvádělo na pravou míru odbornou stránku Temelína, aby vyvracelo nesmysly a nepravdy, které se minulé jaro linuly z úst odpůrců JETE. Další jaro tedy slyšíme vzkaz pro českou veřejnost od „ekologů“: Nenechte se zatáhnout do odborné argumentace! Pracovali jsme tedy dobře a je vidět, že je třeba se ozvat a nenechat bez odezvy zveřejňované nesmysly, když jsme si jisti, že to nesmysly jsou.

Moje argumenty proti možnému poškození štítné žlázy u mladých polských žen byly označeny jako zmatené. Pokusím se Vám - internetovým čtenářům - nyní zcela polopaticky tyto „zmatené argumenty“ nabídnout.

Pokud má někdo v naší republice problémy se štítnou žlázou, může mu lékař doporučit radiologické vyšetření. Tedy vyšetření pomocí ozáření. Toto ozáření je poměrně vysoké, ale hodnota dávky je naopak bezpečně nízká, aby nevyvolala zhoubné bujení - tedy poškození. V učebnici pro zdravotnické pracovníky se uvádí vyšetřovací dávka 700 mGy (miligrey). Tato dávka odpovídá aktivitě jódu přibližně 2 MBq/m2 (megabequerel na metr čvereční). V prvních dnech po přechodu radioaktivního mraku přes Polsko byla nejvyšší aktivita jódu v této zemi 6 kBq/m2 (kilobequerel). Jód se dostává do našeho těla s potravou. Bez ohledu na to, jestli čtenář ví, co je grey nebo bequerel docházíme nyní k zajímavému závěru: Aby mladá polská žena dosáhla účinku na svoji štítnou žlázu jako při lékařském vyšetření, musela by sníst například zelený salát z plochy přibližně 330 metrů čtverečních. Pro poškození štítné žlázy už by to byla zelenina z celých hektarů. A to by ještě musela stihnout spořádat takové množství během několika prvních dní po černobylské havárii, protože radioaktivní jód J 131 má poločas rozpadu 6,7 hodiny a po týdnu ho tedy zbyde už jen nepatrné množství. Všechny výše uvedené hodnoty jsem konzultoval s odborníkem. Já sám jsem nedávno skládal státní zkoušku z radiační ochrany.

V žádném případě nechci snižovat důsledky černobylské havárie, ale nemám rád, když někdo straší lidi a přitom neumí používat kalkulačku. A nebo spíš nechce.

Taky se Vám zdají tyto argumenty zmatené?