Česky English
Facebook Email

Energetická soběstačnost nebo závislost?

K napsání tohoto článku mě inspiroval zajímavý rozhovor:

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zapomente-na-sobestacnost-dukovany-jsou-nesmysl-rika-teplarnik-nejdl-168734

Nechci se vyjadřovat k teplárenství a stavbě spaloven. To je téma na několik samostatných článků.

Dovolím si v tomto směru jen jednu poznámku. V rozhovoru se pan Nejdl pozastavuje nad tím, proč si chtějí České Budějovice postavit spalovnu, když budou mít horkovod z Temelína.

Odpověď je celkem jednoduchá. Horkovod bude zásobovat zhruba třetinu Budějovic a v situaci, kdy bude ve státě za pár let zakázáno skládkování, je třeba se zbytkem odpadu, který zbude po třídění, něco udělat. A to „něco“ je spalování při vysoké teplotě.

Pojďme se ale nyní soustředit na problém „nesmyslného jaderného bloku“ a energetické soběstačnosti versus závislosti v energetice.

EDU5 je blok, který rozhodně nezajistí naší energetickou nezávislost. Bude jen částečnou náhradou za odstavované bloky EDU1 až 4.

Pokud jde o cenu projektu srovnávanou s Hinkley Point ve Velké Británii, je to velmi tendenční tvrzení. Garantovaná cena pro dodavatele britského bloku je podle mého názoru cena lichvářská a dodavatel zde využil toho, že Británii „hodně“ tlačil čas na rozhodnutí o výstavbě. A přistoupila tak na 100 Euro/MWh.

U nás je situace jiná. Díky modelu financování se zapojením státu se počítá s dostatečnou cenou nějakých 60 až 70 Euro za MWh. A argument, že je nesmysl stavět velký jaderný blok ve chvíli, kdy se v Německu dělají aukce na větrné elektrárny od „20 euro plus“, ten už je zcela mimo realitu. Poslední aukce z 26. týdne tohoto roku v Německu na „on shore“ větrné elektrárny skončila cenou 59,6 Euro/MWh. A „off shore“ větrné elektrárny jsou ještě dražší.

Srovnání ceny za vítr a jádro je však jen jedna položka. Už léta mě trápí, že kdy vlastníte elektrárnu, která umí regulovat výkon (jádro, uhlí, plyn, biomasa, voda), tak dodáváte podle smlouvy. Když nedodáte, platíte penále. Ale když vlastníte větrnou nebo fotovoltaickou elektrárnu, prostě dáváte do sítě i když to tam není potřeba. A naopak, když nefouká vítr a nesvítí slunce, ale energie je třeba, opět to není Váš problém. Ať si někdo sežene baterky, postaví přečerpávací elektrárnu a cenu za tyhle „udělátka“ dá do ceny distribuce. Vždyť on to zákazník zaplatí.

Budoucnost je zcela jistě v obnovitelných zdrojích. O tom není pochyb. Ale neměli bychom vyzdvihovat jen jejich výhody. Pojďme připočítat k těm větrným, co jsou „20 Euro hodně plus“ náklady na akumulaci elektrické energie, protože to tam prostě patří. A zjistíme, že je cena někde úplně jinde.

Plynule teď můžeme přejít k akumulaci, a tedy hlavně přečerpávačkám, o kterých se v rozhovoru mluví. A zmíněnou potřebu propojit Skandinávii s Alpami. Je tu dokonce napsáno, že by to byl ideální stav.

Krátkým brouzdáním po internetu jsem zjistil, jak je na tom Evropa s výrobou v přečerpávačkách. Tak přátelé, v EU28 se vyrobí ročně cca 30 TWh elektrické energie přečerpáváním vody.

Je třeba si uvědomit, že účinnost přečerpávaček je cca 70%. Takže v podstatě nemluvíme o „výrobě“, ale o uchovávání přebytečné elektrické energie na dobu, kdy je jí nedostatek. Když to vysvětlíme tak, jak se to dělá v televizním pořadu Polopatě, dojdeme k jednoduchému závěru, že abychom mohli použít 30 TWh, musíme vyrobit cca 43 TWh a s použitím této energie čerpáme vodu do horní nádrže.

Celková spotřeba v EU 28 je ročně cca 2800 TWh. Takže můžeme propojovat jako zběsilí, ale pomůžeme si cca jedním procentem. Nehledě na to, že Skandinávie je už s Alpami přes Německo propojena.

Připomínám, že za pár let nebudou uhelné elektrárny, v Evropě bude pár elektráren jaderných, plynových, mluvíme-li o velkých zdrojích a potom už jen biomasa, vítr, slunce, voda, spalování odpadů atd.

A každý rok v lednu je jeden den, kdy nefouká a nesvítí a na ten den, jako na každý jiný potřebujeme průměrně 7,6 TWh. Jsme však v lednu a topíme, takže spíš nějakých 15 TWh.

Celoroční výroba v PVE nám tak stačí jen na dva lednové dny.

Ale protože PVE vyrobí denně cca 0,08 TWh, znamená to, že celá Evropa (kdyby nebyl jiný zdroj) „vycucne“ všechny PVE za necelých 8 minut.

Ono to nebude tak, že by byla nulová výroba, když nebude foukat a svítit. A tak dejme tomu, že nám v EU 28 vydrží elektrika z přečerpávaček jednu hodinu. Ale nefoukat a nesvítit může klidně celý den.

Z výše uvedeného vyplývá, že přečerpávačky nás nezachrání. Bude třeba obrovského množství bateriových úložišť.

V rozhovoru pan Nejdl také zmiňuje vodíkovou energetiku. Ta že nás zachrání. Nevím, nevím, je to velké téma a názory se různí. Určitě je dobře spotřebovat přebytečnou elektřinu z větru a slunce na výrobu „něčeho“. Když ne hnát vodu do kopce, tak tedy pro výrobu vodíku. Jenže je to velmi energeticky náročné. Pokud tedy mluvíme o elektrolýze, a nikoliv o vysokoteplotních reaktorech.

Problémy s dopravou (stlačování, zkapalňování, „vodíkovody“?). Napadlo mě i to, že by bylo zajímavé podívat se na spotřebu vody při elektrolýze.

Jaderná elektrárna o výkonu 1000 MW s chladícími věžemi spotřebuje za jednu vteřinu cca jeden kubík vody. Říční.

Pro elektrolýzu bude potřeba vody čisté. A vzhledem ke snižujícím se zásobám podzemní vody v Evropě bychom mohli v místech výroby vodíku přivodit problém s nedostatkem pitné vody.

V USA je to podobné s pískem, který je potřeba pro frakování, tedy těžbu břidlicového plynu. V některých státech je písek nedostatkovým zbožím.

Takže vodík ano, ale je tam pořád spousta neznámých.

Postavíme OZE pro generaci elektrické energie, následně elektrolýzou vyrobíme vodík. Ten zkapalníme, nebo stlačíme (další potřebná energie) a převezeme na místo určení. Tam ho použijeme v turbíně pro výrobu elektrické energie ve chvíli, kdy bude v síti elektriky nedostatek. Opět s nějakou účinností.

Pořád mi vychází, že nejlepší zdroj je velký stabilní zdroj s nízkými emisemi, u kterého jsme schopni regulovat výkon, případně dodávat služby pro regulaci frekvence v síti. Pro mě je to prostě jaderka.

Otázka, zda být v energetice soběstační, nebo se spolehnout na dodávky ze zahraničí pro mě není otázkou. Jednoznačně hlasuji pro spolupráci v Evropě, ale především pro soběstačnost. Když přestane foukat vítr a svítit slunce v době, kdy budeme na těchto zdrojích závislí v desítkách procent celkové výroby, nepomůže nám ani svěcená voda, natož Německo. Pokud tedy nebudeme mít sami jako Česká republika dostatek vlastních záložních zdrojů.

K čemu je Vám mávání smlouvou o dodávkách, když dodavatel sám nemá?

A spoléhání na propojení Skandinávie s Alpami? To jsme si vysvětlili výše. Jde o „drobné“.

Poměrem mezi celkovou spotřebou a výrobou v přečerpávačkách bych to přirovnal k hybridnímu vozu. Baterka Vám pomůže při akceleraci, pomůže Vám šetřit benzín, ale nezachrání Vás, když chcípne motor. Doveze Vás jen několik desítek kilometrů.

A pokud potřebujete jezdit 24 hodin denně, což u energetiky potřebujeme, je Vám Evropa bez pořádných velkých regulovatelných zdrojů stejně houby platná, jako hybrid s porouchaným spalovacím motorem.

Jiří Tyc

Komentáře

- (13. 7. 2021 19:30) - reagovat
"...Budoucnost je zcela jistě v obnovitelných zdrojích. O tom není pochyb..." Zatím se obnovitelné zdroje ukazují jako totální propadák. Kdy, asi tak, přijde jejich doba?

..."Jednoznačně hlasuji pro spolupráci v Evropě, ale především pro soběstačnost." Spolupráce ano, ale tak říkajíc z ručky do ručky, ne "já teď tobě a ty mně bůchví kdy v budoucnu".

Věřit na solidaritu v EU je nonsens.

PS. Číst šedivý článek na šedivém podkladu není moc příjemné. Nešlo by to jinak?

Jiří Tyc (16. 7. 2021 09:26) - reagovat
Reakce na - (13. 7. 2021 19:30): Děkuji za Váš názor!
Provedli jsme úpravu pozadí, příště už by měla být čitelnost lepší.

Vložit komentář

Reagujete na názor: Jiří Tyc (16. 7. 2021 09:26)







© 2021 JIHOČEŠTÍ TAŤKOVÉ