Nadpis článku může tak trochu připomínat Nerudovo Kam s ním.
Musíme si ale přiznat, že řešení uložení radioaktivních odpadů je mnohem složitější než postarat se o slamník.
Když píšu o radioaktivních odpadech, mám na mysli použité jaderné palivo, prohlášené za odpad. Dokud totiž použité palivo neprohlásíme za odpad, pořád je to surovina, která se dá přepracovat a znovu použít. Například jako tzv. MOX palivo.
Když se píše o trvalém uložení radioaktivních odpadů, často jsem slýchával názory, že tohle přece my jako lidi udělat neumíme.
Nejčastější argument byl, že nikde na světě není tento problém vyřešen.
Rozuměj – nikde na světě není postaveno trvalé úložiště.
Když lidem, kteří toto tvrdí ukážete fotky z budovaného úložiště ve Finsku, budou Vám tvrdit toto:
„Před pěti tisíci roky Egypťané postavili pyramidy a vy chcete postavit funkční trvalé úložiště na 100 tisíc let? Nesmysl.“
Co na to odpovědět?
Moje odpověď je, že odborné věci se mají nechat odborníkům.
Přišel na to i Jan Werich, když se v pohádce jako král snažil udělat lívance.
Nepřišel na to například jeden německý poslanec, který jednomu odborníkovi na elektřinu vysvětloval, jaká bude krásná energetika plná fotovoltaických a větrných elektráren. Ten odborník poslanci oponoval, že to nepůjde, protože jsou proti tomu Kirchhoffovy zákony.
Zákonodárce mu na to odpověděl: „To nevadí, tyhle zákony přehlasujeme.“
Jsem přesvědčen, že pokud jde o trvalé úložiště, i zde je dobré poradit se s odborníkem – geologem, stavařem, technikem, odborníkem na materiály atd.
A když se trochu podíváte na geologii, tak zjistíte, že například úložiště ve Finsku v lokalitě Onkalo je budováno několik stovek metrů hluboko v hornině, která je stará 500 milionů let.
Ne všude po světě tomu tak bude, někde budou trvalá úložiště v horninách mladších.
Buďme tedy konzervativní a nemluvme o prekambriu.
Já osobně studentům na besedách říkám, že my jako lidé určitě neumíme vybudovat úložiště, které vydrží sto tisíc let, ale umíme naše radioaktivní odpady poslat do druhohor.
A jestliže mohou být druhohorní horniny stabilní miliony let, proč by neměly být stabilní dalších cca 100 tisíc let?
Je jasné, že v lokalitě, kde se buduje trvalé úložiště nesmí být spodní voda. Ta dokáže časem roztěsnit i ten nejlepší kontejner.
Spodní voda je taky důvodem, proč se některé lokality v minulosti vyřadily ze sledování.
Doba uložení radioaktivních odpadů by šla výrazně zkrátit použitím transmutačních reaktorů, to je ale hudba budoucnosti.
Z hlediska výstavby trvalého úložiště je zajímavé, že cca před dvaceti lety si nechalo brněnské ekologické hnutí Duha zpracovat studii, zda je dobré nyní úložiště budovat. Závěr byl zajímavý, ale logický. Studie nedoporučuje trvalé úložiště budovat proto, že zabetonováním použitého paliva v kanálech hluboko pod zemí rozhodneme za naše budoucí generace o tom, že tuto surovinu již nikdy nebude možno využít.
My totiž v dnešních typech reaktorů, jako máme na Dukovanech, nebo na Temelíně dokážeme z jaderného paliva využít pouze 4 % energie. Ale naší vnuci a pravnuci pravděpodobně budou mít možnosti, jak palivo využít daleko víc, než to umíme dnes.
My umíme už dnes palivo využít lépe, v tzv. rychlých reaktorech. Těch ale moc není. Francouzský Superphenix je již léta odstaven a větší reaktory tohoto typu využívá v podstatě jen Rusko na Bělojarské jaderné elektrárně.
V České republice se místo pro trvalé úložiště stále hledá. Bude to chtít ještě hodně času pro nalezení vhodné lokality a taky bude složité se dohodnout s lidmi, kteří tam žijí, za jakých podmínek budou s výstavbou souhlasit.
U nás je rozdílná situace oproti Finsku a Švédsku, kde spolu jednotlivé obce soutěžily, kdo výstavbu „vyhraje“.
Rozdíl je v tom, že seveřani věří odborníkům a když jim oni řeknou, že není, čeho se bát, tak tomu věří a výstavba úložiště v jejich blízkosti je tak pro ně dodatečným příjmem peněz.
Jinak zatím stále platí to, že si každý stát musí postavit své úložiště sám. Před několika lety jsem měl názor, že by bylo lepší se v Evropě domluvit a vybudovat jedno velké úložiště. A myslel jsem si, že by vhodnou lokalitou bylo nějaké místo v Rusku. Dnes ale vidím, co by to bylo za problém.
Tolik tedy dnešní úvaha nad ukládáním radioaktivních odpadů v budoucnosti. Sami vidíte, že to je opravdu složitější než likvidace starého slamníku.
Na závěr snad jen připomínka, že dát na odborníka je velmi dobrá věc, ale musí to být odborník v daném oboru.
Nedávno se vyjadřoval jeden právník jménem Jindřich Rajchl k tomu, že bez Ruska nejsme schopni zajistit údržbu a provoz českých jaderných elektráren. Četl jsem jeho argumenty a žasl jsem.
Já jako jaderník bych se tedy rozhodně nepletl do právních sporů. Ale každý jsme nějaký.
Mimochodem, v době před 500 miliony let byla průměrná teplota na Zemi cca 20 °C.
Dnes máme průměrnou teplotu cca 15,5 °C.
Když se tedy budete ptát geologa, co říká na klimatické změny a oteplování Země, řekne Vám, že z hlediska geologického je stále doba ledová.
Je třeba, ptát se správně a správných lidí.
Jiří TycReagujete na názor: Jiří Tyc (1. 1. 2023 19:35)
• Nové jaderné bloky budou
• Zelená dohoda pro Evropu, neboli Gree...
• Ceny elektřiny a obnovitelé zdroje
• Nesvítí a nefouká
• Jirko, přesně jsi to vystihl. Souhlas...
• Petře, díky za opravu!
• 9999€/MWh + náklady na systémové služ...
• Jirko, zamyslel jsem se nad dvěmi vět...
Počet článků: 131
Počet autorů: 9
Celkem návštěv: 509625
Dnešní návštěvy: 55
Počet fotografií: 29